Článek
Od irských zadáků jste schytal hodně ran. Nehráli až příliš tvrdě?
Hráli to, co jsem očekával. Do těla, tvrdě, pořád jsem měl nějaký loket za krkem, dostal jsem i nakopáno. Ale neřekl bych, že byli záludní. Oni hráli o život, potřebovali napravit předchozí neúspěchy a blamáž na Kypru. Doma jsou vždycky takoví.
Jednu chvíli to vypadalo, že budete muset odstoupit. Bylo to hodně bolestivé?
Dost, protože já nemám v povaze se válet. Dostal jsem ránu do obou nohou. Jednu zepředu, druhou zezadu. Douglas mě přejel pořádně.
Váš gól nebyl nijak oslnivou ránou...
To ne, ale platí, což je podstatné. Tomáš Rosický mi dal dobrou přihrávku. Pokryl jsem si míč a otočil se kolem obránce. Střela mi sice vyšla pěkně na pravačku, ale nijak oslnivá nebyla. Hlavně že míč skončil v síti a máme bod.
Jakou má podle vás cenu?
Vysokou, protože odtud je nikdo lehce vozit nebude. Navíc Irové proti nám nehráli v optimální sestavě. Naše vyrovnání přišlo naštěstí brzy. Irům narůstala křídla, v závěru nás pěkně zmáčkli.
Už se cítíte ve střelecké pohodě?
Dal jsem dva góly San Marinu, které mi pomohly psychicky. Teď jsem přidal další. V reprezentaci je to dobré, potřeboval bych se chytit ještě v Monaku.
Tři góly vám chybí do magické padesátky. Kdy padne?
To se nedá naplánovat. Letos už na to bude jen zápas s Dánskem. Klidně bych si je schoval na jarní zápasy kvalifikace. Třeba proti Německu by bylo pěkné dát gól a nejlépe vítězný, ale jinak o tom vůbec nepřemýšlím.
Těšíte se zpátky do Monaka?
Je to můj mateřský klub. V reprezentaci jsem za těch deset dní pookřál, takže bych si přál, aby mi pohoda vydržela i do Monaka a konečně jsem se gólově chytil i tam. Jenže v reprezentaci dostávám míče, které potřebuji, vytvářím si šance. V Monaku mi zatím takové přihrávky chyběli. Naše hra dosud nebyla na potřebné úrovni.
