Hlavní obsah

Rosický je jistotou, Krejčí novou krví, tvrdí rekordman Poborský

Jeho lob ve čtvrtfinále EURO 1996 do sítě Portugalců zůstane jedním z nejkrásnějších gólů v historii českého fotbalu. Jeden z nejlepších evropských záložníků Karel Poborský patřil k oporám nejen stříbrného týmu z EURO 1996, ale i bronzového 2004. V reprezentaci skončil v roce 2006 po MS s rekordním počtem 118 startů. Padesát dní před začátkem letošního evropského šampionátu může říct, které by vzal záložníky i jak vidí šance českého týmu...

Foto: David Veis, ČTK

Karel Poborský (druhý zleva) ve společnosti kouče Bílka, kapitána Rosického a manažera nároďáku Šmicra.

Článek

Kolik byste s sebou vzal na EURO záložníků?

Záleží na tom, v jakém rozestavení budeme na šampionátu hrát a na kolik útočníků. Upřímně řečeno, máme s nimi určité problémy. Od toho by se měl odvíjet počet nominovaných záložníků. Ale podle jednoduché matematiky, když bývá středová řada čtyř nebo pětičlenná, a každý post by měl být zdvojený, pak by jich mělo být tak deset. Samozřejmě, že někteří mohou být využíváni i v útoku, protože při pětičlenné záloze by ti krajní měli hrát falešná křídla. Na druhou stranu může ve středové řadě nastoupit i obránce, pokud bude třeba posílit defenzívu.

Kdybyste měl vybrat těch deset záložníků...

Tak to je hodně složité, říct deset jmen bych si netroufl. Samozřejmě fotbal sleduji a nejen naši ligu, ale nemám takový přehled a hlavně podrobné informace jako trenér nebo manažer reprezentace. Jako svazový funkcionář také nechci nikoho ovlivňovat, berte to tedy čistě jako názor bývalého reprezentanta. Začal bych u tradičních opor, bez nichž si asi nejen já těžko dovedeme představit středovou řadu. To jsou Tomáš Rosický a také Jaroslav Plašil.

Kdo další by měl jet?

Samozřejmě. Za nimi jsou plzeňští kluci, kteří si svými výkony jednoznačně řekli o sestavu. Myslím Petr Jiráček, kterého k nim také počítám, ale také Milan Petržela, Václav Pilař a svoje kvality potvrdil i Daniel Kolář. Vlastně k nim patří i Jan Rezek. Hodně práce v kvalifikaci odvedl Tomáš Hübschman, který kvůli trestu za vyloučení v duelu se Španěly chyběl v baráži.

Dají se najít ještě nějací kvalitní borci v Gambrinus lize?

Určitě ano. Zejména na jaře o sobě dávají hodně vědět Jirka Štajner a mladý Ladislav Krejčí. Ti dva by si nominaci za svoje výkony také zasloužili. A jsme na deseti, a to jsem určitě na někoho zapomněl. Trenér to nebude mít lehké.

Vy jste vynikal na pravém okraji středové řady. Kdo by se vám líbil na vašem postu?

Těžko říct, zase záleží na herním stylu, který budeme praktikovat. Ale vezmu-li tuhle otázku, jako co mi je bližší, pak by to měl být hráč, který bude jezdit po lajně nahoru dolů. Bude schopný zásobovat útok svými centry, nemusí být sám vyloženým střelcem. Při pětičlenné záloze by to mělo být falešné křídlo... Zase ta jména... Rezek nebo Petržela jsou hodně dynamičtí, umějí zatáhnout míč a odcentrovat i jít do koncovky.

Kteří záložníci, z těch co jste jmenoval, jsou podle vás nepostradatelní?

Nepostradatelní... Vždycky záleží na formě. Tradiční opora může být z formy nebo se zraní a vyskočí někdo neočekávaný. Ale vezmu-li optimální formu hráčů a naši hru, pak by hodně chyběli Rosický a Plašil, protože jsou nejen kvalitní, ale zejména velice zkušení, a to v takové krátkodobé soutěži, jako je EURO, hraje významnou roli.

Jak vidíte šance reprezentace na šampionátu a může se opakovat spanilá jízda outsidera, jaká se povedla v roce 1996 vám?

Především tohle mužstvo není outsider, protože český fotbal má stále dobré jméno. V tom to mají ti kluci dneska těžší. My jsme tenkrát přijeli do Anglie jako úplně neznámý tým s mnoha mladíky. Nikdo s námi nepočítal. Z té naší letošní skupiny může postoupit kdokoliv, domácí Poláci, Rusové, Řekové i my. Všichni víme, že ve vyřazovací části je možné úplně všechno. V jediném zápase o postup pak rozhodují úplné maličkosti, jeden kiks, jediná šance v zápase, ale proměněná, jediná povedená střela nebo lob, jedna hloupost nebo náhoda. Vzpomeňme si můj lob proti Portugalsku, který jste zmínil, penaltový rozstřel v semifinále s Francií, a nebo naopak gól od Řeků v semifinále EURO 2004. Opravdu se může stát cokoliv a můžeme dojít hodně daleko...

Reklama