Hlavní obsah

Pokud by Baroš nemohl hrát, je Pekhart první variantou

Vratislav

Milan Baroš je jedničkou v útoku české reprezentace. I když vše nasvědčuje tomu, že úterní svalový problém je zažehnán, má trenér Michal Bílek připravenu záložní variantu. Tou je podle všeho třiadvacetiletý dlouhán Tomáš Pekhart.

Foto: Pavel Dosadil, Sport.cz

Tomáš Pekhart (vpravo)

Článek

„Věřím, že Milan bude v pořádku, mužstvo ho potřebuje. Jsem ale připravený jít na hřiště, kdykoliv mě tam trenér Bílek pošle. Respektuji ho jako číslo jedna pro útok a necítím se jako dvojka. Nikdo nás útočníky ani takhle neoznačuje. Do základu se vejde jen jedenáct hráčů a nikdo z nás ostatních není naštvaný. Vážíme si naopak toho, že můžeme být na mistrovství Evropy. Kdyby mně někdo řekl před dvěma roky, že pojedu na šampionát, tak bych mu nevěřil,“ řekl důrazně Pekhart.

O Barošovi hovoří s velkou úctou... „Milan prožívá skvělou kariéru. V roce 2004 byl nejlepším střelcem mistrovství Evropy, vyhrál Ligu mistrů. To mluví za všechno, stejně jako výčet kvalitních klubů, jimiž prošel. Pořád je velice rychlý a má gólové zakončení.“

A netají se tím, že by si vedle něho s chutí zahrál. "My jsme spolu v zápase nikdy nenastoupili. V reprezentaci hrajeme na jednoho útočníka. Když jde Milan ze hřiště, nastupuji za něho. Myslím si ale, že on je tak kvalitní hráč, že bychom si vyhověli. Jsme totiž typově zcela odlišní a mohli bychom se doplňovat. Není to tak dávno, co perfektně fungovali s Janem Kollerem,“ přál si Pekhart.

Baroš je jiný než zbývající útočníci

„Milan je ale úplně typově jiný, než jsme my tři zbývající útočníci. On má za úkol zabíhat za obranu, rozbíjet ji. My ostatní spíš operujeme víc v šestnáctce, kde si hledáme místo k zakončení nebo rozdělujeme míče nabíhajícím záložníkům. Pochopitelně středová řada hraje trochu jinak, když je tam Milan nebo třeba já. Základní úkol je ale stejný - dát gól nebo vytvořit příležitost pro spoluhráče,“ nabídl srovnání.

Otázku, proč český tým nehraje na dva útočníky, ale neřeší. „To je věc trenéra Bílka, takhle to praktikujeme už dlouho. Z Norimberku jsem zvyklý také být na hrotu sám. Když vás dobře doplňují spoluhráči z druhé vlny, je to kolikrát lepší, než hrát na dva útočníky. V reprezentaci je hodně ofenzivních hráčů, kteří dokáží osamoceného útočníka doplnit, ať už je to ze středu nebo po obou krajích. On jim pak dělá i prostor a rozděluje míče,“ vypočítal výhody hry na jednoho hrotového hráče.

Pekhart nemá podle vlastních slov problém s tím nastoupit v závěru zápasu a rychle se adaptovat. „Pro útočníka je to jiné než pro obránce. Ten musí být vidět hned. Když půjdu třeba na poslední čtvrthodinu, nebudu vůbec vidět a v první minutě nastavení dám vítězný gól, tak budu slavný. Útočníci se hodnotí podle gólů,“ tvrdil.

Prozradil také svoje velké přání... „Už bych samozřejmě rád dal gól. To čekání není příjemné. Kdyby to bylo na tomto šampionátu a třeba hned proti Rusům, bylo by to super, nemohl bych si přát lepší příležitost,“ zasnil se Tomáš Pekhart.

Reklama