Článek
Již během dne bylo při procházkách Vratislavi jasné, že Češi nebudou mít v ochozech převahu a že klíčovým faktorem bude to, ke komu se přikloní polští fanoušci, kterých byla na stadiónu přinejmenším čtvrtina.
Poněkud nudná fanzóna v polském podání nenabízela vyjma malého fotbalového hřiště nic zajímavého, a tak lidé odpoledne trávili popíjením a čekáním na zápas Polsko-Řecko, který se promítal na velkoplošné obrazovce. Jedinou cestou k pěnivému moku byly žetony, na které se stála po většinu odpoledne řádná fronta. Zatímco u stánků s pivem byli v jednu chvíli stěží dva lidé, na žetony jich čekalo mnohdy i více než 50. Tento neduh ale mohou organizátoři do dalších zápasů bez potíží vyléčit dalším stánkem s prodejem žetonů.
Masový pochod na stadión se tentokrát nekonal. Lidé se postupně trousili na stadión, pěšky či posílenou hromadnou dopravou, kterou mají držitelé vstupenek zdarma. Kolem čtvrt na osm se pak na Vratislav spustil hustý déšť, který zapříčinil menší tlačenice v podání těch, kteří nechtěli nechat zmoknout své hlavy. Bezpečnostní kontroly byly poměrně důkladné, a ačkoliv nikdo nekontroloval občanské průkazy či pasy, pronést nebezpečné předměty na stadión bylo takřka vyloučené. I tak se to ale několika Rusům povedlo, když propašovali na stadión pár světlic.
Pro mnohé bylo překvapením, když se ujal úvodního slova za českou reprezentaci Libor Bouček, který takticky okamžitě oslovil početnou polskou část v hledišti v jejich jazyce. Nic to však nebylo platné. Poláci povětšinou nezaujatě fandili lepšímu fotbalu, a tak se čeští fanoušci po půlhodině hry ocitli v publiku v menšině. Nic nepomohlo ani sborové „Kdo neskáče, není Čech," které si Poláci s nadšením natáčeli.
Není divu, že když se v některých chvílích nemohlo oko českého diváka kochat fotbalem, poutaly více pozornosti i obří mexické vlny, které obíhaly celý stadión.
Čemu se však fanoušci po zápase nestačili divit, to byl odjezd hráčů ze stadiónu. Oba celky odjížděly ve svých autobusech doprovázeny policejním kordónem se zapnutými majáky a výstražným troubením. Autobusy pomalované barvami Eura rozlišovaly jen velké nápisy Russia a Czech republic. A zatímco první jmenovaní doslova vyletěli ze stadiónu už asi po deseti minutách, Češi se vydali na cestu až skoro hodinu po zápase. Nezbývá než doufat, že v dalších bojích čeští reprezentanti využijí podporu všudypřítomného 12. hráče více než v úvodním duelu. Vždyť právě proto za nimi čeští fandové do Vratislavi odcestovali.
