Hlavní obsah

Mančaft prohrával a defenzivní štít šel na plac. Těžko s tím šlo něco udělat, litoval Hübschman

Vratislav

Docela překvapení, když se začal rozcvičovat, aby mohl do druhé půle tristně se vyvíjejícího šampionátového duelu s Ruskem nastoupit. A ještě větší, když na plac vyrukoval. Česká reprezentace prohrávala už 0:2 a trenér Michal Bílek namísto posílení ofenzivní síly svého mužstva a tudíž snahy s výsledkem ještě něco provést, poslal na hřiště Tomáše Hübschmana. Defenzivní štít, který je schopen rozrážet útoky soupeřů, ale do ofenzívy se nehrne.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Tomáš Hübschman (vlevo) na tréninku reprezentace s Janem Rezkem, kterého v duelu s Ruskem střídal.

Článek
Fotogalerie

Nebyla to pro něho jednoduchá situace... Mužstvo po půli prohrávalo o dva góly, Rusové při každém výpadu hrozili, že přidají další a Hübschman aby najednou asistoval u proměny české reprezentace.

„Ani nepamatuji, kdy jsem takto naposledy střídal. Natož kdy jsem šel na trávník za podobného stavu," marně pátral legionář z ukrajinského Doněcku v paměti, kdy se do podobné role dostal.

Jeho nasazení působilo spíše jako Bílkova snaha zabránit ještě většímu přídělu. Jako pokus zatáhnout za záchrannou brzdu, aby sborná nezdeptala český tým ještě víc.

„Spíše než o změnu rozestavení šlo trenérovi o to poslat na hřiště místo Rezka jiný typ hráče. Zvláště když Jiráček i Pilař jsou schopni sběhnout od lajny doprostřed a vystřelit," vysvětloval si trenérův záměr Tomáš Hübschman.

Samozřejmě, že ani on proti rozjeté Advocaatově komandě nic nesvedl. „Těžko jsem mohl. Trenér viděl, že střed hřiště ponecháváme prázdný a chtěl, abych ho zahustil. Jeden hráč to však těžko svede," bylo Hübschmanovo snažení předem odsouzeno k nezdaru.

„Možná, kdyby za stavu 1:2 nezůstal míč po Rosického střele Malefejevovi pod rukama a odrazil se k Barošovi, který na dorážku čekal. Jenže problém byl v tom, že jsme ztráceli hodně balónů, což nás stále hodně sil, které pak chyběly při rychlých ruských výpadech," uvědomoval si, že rozjeté Rusy nešlo zastavit.

Čtyřgólový výprask se mu ovšem zdál krutý, i když nizozemský trenér ve službách Rusů Dick Advocaat mluvil přesně opačně. Podle něho měli Keržakov, Aršavin a spol. nasázet Čechům branek daleko víc, neboť šance si připravili. Jen větší důraz a agresivita jim v zakončení scházela.

„V tom měl pravdu. Do zakončení se Rusové dostávali, ale mohli v něm být víc důrazní a branek skutečně vstřelit ještě víc," uznával Hübschman. „Vlastně jedině tak ztráceli míče... Nevydařenou finální přihrávkou, nebo nepovedeným zakončením. Diametrální rozdíl ve srovnání s námi, neboť my přicházeli o balóny nevynucenými ztrátami a vlastní naivitou."

Ani čtyřgólový příděl však český mančaft neirituje. Tomáše Hübschmana tedy rozhodně ne. „Pro mě není rozdíl, jestli se prohrálo 1:2 nebo 1:4. Chápu obrovské zklamání, jež výsledek mezi fanoušky vyvolal, ale my teď prostě musíme někoho z dalších dvou soupeřů porazit a získat body. A když jich budeme mít dost, nebude o postupujícím ze skupiny rozhodovat skóre," nijak nepanikaří.

Reklama