Hlavní obsah

Pět stop lemujících cestu české reprezentace do šampionátového čtvrtfinále

Varšava

Čtvrtfinálovou partií s Portugalskem, kterou rozhodla Ronaldova hlavička deset minut před koncem varšavského duelu, účinkování české fotbalové reprezentace na evropském šampionátu skončilo. Úspěšně, neboť Bílkův tým naplnil cíl, s nímž do Polska odjížděl. Ze skupiny postoupil, mezi osm nejlepších se dostal, čtvrtfinále si zahrál. Jen trenérova touha narazit v něm na Němce a skolit je, se nenaplnila.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Tomáš Hübschman s dcerou Michaelou mává naposledy divákům. Cesta české reprezentace šampionátem skončila ve čtvrtfinále.

Článek

I tak ale česká reprezentace zanechala na evropském šampionátu své stopy. A výrazné... Připomeňme si proto alespoň některé, jež její cestu do čtvrtfinále lemovaly.

Stopa první: Postup do čtvrtfinále

Pravdou je, že z vyrovnané skupiny A mohl postoupit kdokoli, ale že šel dál český tým doprovázený Řeckem, v to věřil málokdo. A navíc že Bílkův tým bude postupovat z prvního místa poté, co ho hned v úvodním zápase ve Vratislavi zdeptala ruská sborná čtyřgólovým výpraskem.

„Fotbal fakt nemá logiku. Po prvním utkání přišel za Tomášem Hübschmanem jeho ruský spoluhráč z Doněcku a přál mu, abychom dva zbývající zápasy vyhráli a postoupili s nimi. A my jsme teď ve čtvrtfinále, zatímco oni už jsou na cestě domů. Ten návrat jim rozhodně nezávidím. A to, co je v Moskvě čeká, už tuplem ne, protože tam se neúspěch neodpouští," lebedil si šéf českého fotbalu Miroslav Pelta. Docela určitě i proto, že postupem do čtvrtfinále vydělala česká reprezentace 12 miliónů eur, tedy řádově 300 miliónů korun, což je víc než slušný balík peněz, který fotbal zajistí na léta příští.

Stopa druhá: První ve skupině s pasivním skóre

V historii evropských šampionátu se ještě nikdy nestalo, aby první příčku ve skupině obsadilo mužstvo s pasivním skóre. Čechům se to podařilo. Po úvodní prohře 1:4 s Ruskem jim k tomu dopomohla výhra 2:1 na Řeckem a 1:0 nad Polskem.

„Nejcennější devizou našeho mužstva byl obrovský charakter. Nesložilo se v žádné těžké situaci, v níž jsme se ocitli v kvalifikaci i tady ve Vratislavi mnohokrát a vždy se z ní dokázalo dostat," kvitoval vystoupení svých svěřenců trenér Michal Bílek. „Kdyby mně někdo před dvěma lety řekl, že dáme dohromady celek, který se na mistrovství Evropy dostane až do čtvrtfinále, asi bych mu nevěřil. A po nešťastně zvoleném vystoupení na turnaji v Emirátech tuplem ne. Teď jsem spokojený, protože jsme dosáhli velkého úspěchu," glosoval vystoupení na šampionátu kouč národního týmu.

Stopa třetí: Rosického 135 minut

Permanentní problémy se zdravím kapitána Rosického poznamenaly vystoupení české reprezentace na šampionátu také zásadně. Ve druhém zápase s Řeckem si zhmoždil achilovku, o přestávce se nechal vystřídat a na trávníku už se neobjevil. Nepomohla léčba ve Vratislavi, ani pokus o zázračné uzdravení při leteckém přesunu do Prahy.

„Hráč Tomášova formátu mužstvu samozřejmě chybí, o tom je zbytečné mluvit. Hrát s Rosickým nebo bez něho, to je pro ostatní hráče diametrální rozdíl," litoval kapitánovy absence trenér Michal Bílek. „Vzhledem k věku a zdravotním problémům budu zvažovat, zda v národním týmu dál pokračovat," naznačil i Rosický, jak moc ho mrzelo, že nemohl mužstvu v rozhodujících chvílích pomoci.

Stopa čtvrtá: Pískot i aplaus pro Baroše, ale i snajprův konec

Po čtvrtfinále s Portugalskem v kabině spoluhráčům oznámil, že v reprezentaci končí. Pět minut mu aplaudovali... Ostatně, i čeští fanoušci ho v posledním zápase ve Varšavě v průběhu devadesáti minut třikrát čtyřikrát zahrnuli potleskem. Jejich pohled na Baroše se v průběhu šampionátu nakonec změnil... Kanonýra, kterého ve Vratislavi provázel při nástupu i během zápasů pískot, vzali už v posledním zápase ve skupině proti Polsku na milost a aplaudovali mu.

„Už jsem si zvykl, že si mě fanoušci zaškatulkovali do krabičky neoblíbený trenér, ale pískot na Baroše mě mrzí a vadí. A hodně moc. Nezaslouží si ho. Za to, co pro reprezentaci odvedl, už vůbec ne," vzkazoval divákům trenér Bílek a unisono i všichni Barošovi spoluhráči. Fanoušci nakonec zásluhy i snažení snajpra od Bosporu ocenili. Po třiadevadesáti reprezentačních startech, v nichž nastřílel 41 gólů, mu na závěr kariéry v národním týmu tleskali.

Stopa pátá: Čechova chyba a Kadlecova hlavička

Fatální Čechova chyba v zápase s Řeckem mohla mít na účinkování české reprezentace na evropském šampionátu osudový dopad. Gólman, který vychytal své Chelsea vítězství v Champions League a zazářil při závěrečném penaltovém rozstřelu, totiž dovolil neskutečnou minelou soupeři zápas zdramatizovat a usilovat ve zdánlivě rozhodnuté partii až do samého konce o vyrovnání. V dalším průběhu turnaje však Čech chybu mnohokrát odčinil. V duelu s Polskem, v němž se rozhodovalo o postupu ze skupiny, hlavně však ve čtvrtfinále s Portugalskem.

Osudová byla ovšem i hlavička Kadlece v nastaveném čase duelu s Polskem. Nikdo už nerozsoudí, zda by střela Blaszcykowského za Čechova záda skutečně zapadla, inkriminovaný moment ale každopádně vzbudil spoustu debat. Dokonce i prezident Václav Klaus se do diskusí zapojil a televizním komentátorům vyčetl, že situaci pořádně nerozebrali, za což se mu dostalo od Jaromíra Bosáka nabídky, aby od nové sezóny působil jako expert v ligovém studiu.

Reklama