Článek
Proběhlo vám po brance hlavou, že vám to osud nyní vrací?
Do osudu se pouštět nechci, zažil jsem poslední dva roky špatné momenty, které už nechci nikdy zažít. Teď jsem zase fotbalově šťastný, všechno si sedá. Důvodů je víc, jedním ze zásadních je v dubnu narozený synek Jakub, strašně moc mi pomáhá. Co mi po gólu blesklo hlavou, nevím, ale byla to pro mě nádherná chvilka. Ze zápasu si spíš vybavuji jinou věc.
Jakou?
Šel jsem na hřiště na posledních pětadvacet minut, cítil jsem sílu, říkal jsem si, ať to kluci hrají přese mne. Jenže čas rychle ubíhal, když naskočila devadesátá minuta, přál jsem si hrát ještě mnohem déle. Po gólu jsem to ale rychle přehodnotil.(směje se)
Tušil jste, že se k vám míč po chybě obránce Janmaata odrazí?
Dobíhal jsem k obránci, on znervózněl a udělal tu hloupost. Šel jsem za míčem, kdyby se náhodou odrazil, což se také stalo. Takže jsem to musel tušit, jinak bych nedobíhal.
Reprezentace pod novým trenérem Vrbou poprvé vyhrála, zrovna v tak důležitém utkání. Může to být zlom k lepšímu?
Mohlo by nám to pomoct po psychické stránce, ve výkonu se dají najít velká pozitiva. Myslím, že jsme hráli na Holanďany chytře, účelně, oni si nevytvořili velké šance. Stopeři navíc perfektně pokryli Van Persieho, to bylo moc důležité.
Po zápase jste musel na dopingovou kontrolu, jak dlouho jste tam pobyl?
Jen hoďku. Kdybych hrál víc, strávil bych tam delší čas. Ale něco jsem i tak vypil.(směje se)
Proběhla po návratu na hotel oslava?
Máme v NH hotelu oblíbenou místnost, kam po obědě chodíme na kafe, patří k ní i teráska. Tam jsme si sedli, koukali na noční Prahu a kecali.