Hlavní obsah

Třeštící hlava, pištění či kostel? V Turecku příležitostně na fotbalisty létají i šutry

Radek Malina, IstanbulSport.czPrávo

Mnoho podob má vyjádření podpory v podání tureckých fotbalových fanoušků. Při páteční bitvě kvalifikace ME 2016 se čeští reprezentanti musí připravit na hodně bouřlivou kulisu. Létající mince, zapalovače a občas i kameny jsou kolorit, který nepřekvapí.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Tomáš Sivok před zápasem v Istanbulu piluje střelbu.

Článek

„Když se nedaří, jsou šutry standardní prostředek vyjádření nespokojenosti ze strany fandů. Už jsem během let v Turecku zažil, že létaly kameny na autobus, na tréninku čekali nabroušení fandové nebo dorazili přímo na letiště, kde na nás házeli kamení," líčil s úsměvem Tomáš Sivok, který v Istanbulu hraje za Besiktas od června 2008.

Pravidelně tedy coby člen úspěšného klubu poznává i přívětivou tvář fanouškovského šílenství u Bosporu. „Jednou jsme doma hráli Ligu mistrů s Manchesterem United. Náš stadión tvoří strmé tribuny, hřiště je sevřené. Se spoluhráčem jsme se neslyšeli na metr. Hukot a povzbuzování bylo neuvěřitelné. Po tom zápase mi třeštila hlava, což už se pak nikdy nestalo," vyprávěl Sivok, když se chystal na trénink v aréně konkurenčního Fenerbahce.

Stadión Sükrü Saracoglu s kapacitou 50 509 diváků by měl být vyprodaný. „Nechám k hráčům na téma atmosféry promluvit Michala Kadlece a Tomáše Sivoka, kteří mají s Tureckem dost zkušeností. Jsou schopní předat informace spíše než já," přiznával reprezentační trenér Pavel Vrba.

Fanoušci určitě pomohou

S Plzní na stejném stadiónu nastoupil více než před rokem v odvetném utkání osmifinále Evropské ligy. Ač jsou turečtí fanoušci pověstní schopností vytvořit peklo na zemi, tehdy Západočechy neděsili. Kvůli výtržnostem příznivců v předešlých duelech muselo hrát Fenerbahce před prázdnými tribunami. „Bylo to jako v kostele. Mohli jsme zažít něco, co se často nepoštěstí," posteskl si Vrba.

S Plzní zažil i vystoupení v předkole Evropské ligy při startu plzeňského angažmá na hřišti Besiktase Istanbul. „Dorozumívat se na dva metry bylo nemožné. Při rozcvičce jsme tehdy koukali s otevřenou pusou, jak lidé Besiktas povzbuzují, byť do začátku bylo daleko," vzpomínal reprezentační obránce David Limberský.

I on zažil před rokem a půl duel před prázdnou arénou Fenerbahce. „Minulý rok na jaře jsem si stěžoval, že stadión nebyl plný. Teď třeba budu litovat, že nebyly ochozy prázdné. Fanoušci domácím určitě pomohou," usmál se trenér reprezentace.

Sivok ujišťuje, že ač půjde o mimořádný zážitek, skutečné peklo na zemi fotbalisty nečeká. „Atmosféra určitě nebude bouřlivější než při istanbulských derby."

Důvod je prostý. Skalní fanoušci největších tureckých klubů nikdy nespojí síly ve prospěch reprezentace. „Příznivci tvrdého jádra Besiktase, Fenerbahce či Galatasaray na zápasy národního mužstva nechodí. Kluk ze skupiny radikálních fandů našeho klubu říká, že ho reprezentace nezajímá," vysvětloval Sivok. „Ale když se bude domácím dařit, lidé se chytí a dají týmu křídla. Na druhou stranu velmi snadno obrátí," usmál se Sivok.

Zkušeností má na rozdávání. Zažil už i zápasy, kdy na tribuny mohly jen děti a ženy. To když po disciplinárním prohřešku nesáhlo vedení tureckého fotbalu hned k uzavření tribun, ale prostě jen nepustilo do ochozů muže. „Hodně zvláštní atmosféra. Takové pištění," vzpomínal Sivok s úsměvem.

Reklama

Související témata: