Rubriky:

ME 2016

Já jsem maximálně spokojený, vy maximálně překvapení. Doufám, že mile, vzkázal trenér Vrba z Astany do Čech

14. října 2014 11:05 - Astana

Jeden vzkaz poslal domů ještě z dalekého Kazachstánu. „Já jsem maximálně spokojený, vy maximálně překvapení. Doufám, že mile,“ prohlásil reprezentační kouč Pavel Vrba poté, co jeho tým vyhrál i ve třetím díle kvalifikačních bojů o fotbalové EURO 2016 na umělé trávě v Astaně a z asijské anabáze se vrací s šesti body. Dohromady jich posbíral dokonce už devět, takže společně s Islandem vede skupinu A a pomalu začíná klepat na brány Francie. Jenže o tom nechce reprezentační lodivod zatím ani slyšet..

 

Murad Sezer, Reuters

Před zápasem s Kazachstánem jste tvrdil, že chcete získat maximální počet bodů. Předsevzetí jste naplnil, takže teď máte nejen maximální zisk z asijské anabáze se zastávkami v Istanbulu a Astaně, ale i z celého dosavadního průběhu kvalifikace.

Proto jsem maximálně spokojený, zatímco vy maximálně překvapení. Doufám, že mile...

Vy snad překvapený nejste?

Když jsem viděl los kvalifikace a sled zápasů, který nás čekal, musel jsem si pokládat otázku, zda do konce roku vůbec vydržím. Vždyť se také mohlo stát, že budeme mít po třech kvalifikačních zápasech jen jeden bod. Nebo dokonce žádný...

Jenže jich máte devět. A to jste hráli s Nizozemci a Turky!

Podařilo se nám zvládnout první fázi kvalifikace nad očekávání, i když jsme hráli se dvěma těžkými soupeři. Nejtěžšími, které společně s Islandem ve skupině máme.

Při dosavadním bodovém zisku to musí být obrovský motivační stimul...

Samozřejmě jsem rád, že jedeme naplno. A také že se držíme Slováků, kde mám spoustu přátel a kteří jsou rovněž maximálně úspěšní. Doufám, že nám to oběma dlouho vydrží.

Zatím jste odmítal mluvit o tom, zda zisk devíti bodů představuje postupový klíč na šampionát. Teď je ovšem máte, takže snad alespoň připustíte, že už saháte po klice k francouzské bráně...

Ani tu kliku v rukách nedržíme. Zatím jde pouze o skvělý vstup do kvalifikace. Rozjeli jsme ji velice zajímavě, ale nesmíme upadnout v klam, že zbytek přijde sám. Vstup nás naopak zavazuje k tomu, abychom kvalifikaci dohráli co nejúspěšněji.

Možná budete v listopadu po čtvrtém duelu proti zatím rovněž stoprocentnímu Islandu prodchnut větší vírou. Přikládáte teď konfrontaci s nejbližším soupeřem větší váhu, než bezprostředně po losu?

Už po losu jsem řekl, že favoritem skupiny je Nizozemsko, zatímco my budeme hrát s Islandem a Tureckem o druhou příčku. A na tomto tvrzení se nic nemění.

Zmínil jste se o obavách, které jste na začátku působení u reprezentace měl. Jenže jakmile se rozběhla kvalifikace, přišel radikální zlom. Co ho způsobilo? Co považujete za největší českou zbraň?

Soudržnost a bojovnost, jež v sobě mužstvo má a která byla jasně patrná.

Kde se vzala? To jste ji najednou dokázal do hráčů napumpovat?

Přinesli si ji z klubů. A jsem jen rád, že tomu tak je.

Takže k dosavadním vystoupením nemáte výhrady?

Ale to ano, protože technické nedostatky jsou v naší hře vidět, po taktické stránce se dá také na mnohém pracovat a řada věcí dál zlepšovat.

A co třeba v defenzívě? Vyznáváte sice ofenzivní filosofii, ale nezlobí vás, že jste ani jedno utkání neodehráli s čistým kontem?

Samozřejmě mě zlobí, že jsme ani v jednom utkání neuhráli nulu. Když ale budeme dál vítězit, nějaká ta inkasovaná branka mně vadit nebude.

V Astaně jste přesto svým svěřencům zazlíval, že se v závěru nechali strhnout k dost divoké gólové přestřelce.

Hlavně jsem jim vyčítal, že si nepočínali tak zodpovědně jako v prvním poločase a na začátku druhé půle. Po třetí vstřelené brance se naše hra zvrhla, začali jsme hrát na víc doteků, než jsme měli, sami jsme si závěr utkání komplikovali. I proto mohl zápas nakonec skončit ještě vyšším výsledkem.

Možná to bylo způsobeno i tím, že se hrálo na umělém povrchu, s nímž se sice vaši svěřenci vyrovnali, ale který jim v některých fázích utkání přece jen činil problémy...

Rozdíl mezi přírodní a umělou trávou je pochopitelně značný. Pohyb na umělém povrchu je výrazně jiný, protože tráva se zasekává a neujíždí. Problémy způsobuje hlavně hráčům, kteří jsou po operaci. Třeba Sivok by se nenechal na přírodní trávě nikdy vystřídat jako teď v Astaně. Nebyl to prostě pro nás optimální povrch, ale věděli jsme, na čem se v Kazachstánu hraje a respektujeme to.

Respektoval jste i to, že kapitán mužstva Rosický se s lýtkem nakopnutým v předchozím utkání v Turecku na zápas s Kazachy necítil. Představovala jeho absence ve vašich plánech velkou komplikaci? Musel jste měnit záměry, na něž jste kladl důraz?

Nic takového. Jen jsem prostě nahradil Rosického typologicky podobným hráčem. A Kolář si poradil se svou rolí velice dobře.

Zdeněk Pavlis (Astana), Sport.cz

Porazí čeští fotbalisté v listopadu doma Island a budou tak na podzim v kvalifikaci ME stoprocentní?

Zrušit


Podsekce:

         
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky
  • Pavouk

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..