Článek
Podle něj přicestuje do Česka momentálně nejlepší tým skupiny A. „Vykrystalizovalo to tak. Porazili Nizozemsko, Turecko, Lotyšsko, nedostali ještě gól. Mají dobře poskládané a organizované mužstvo. Prý jsou spolu už od sedmnácti let, jak procházeli jednotlivými reprezentacemi. Na jejich výsledcích je znát, že jsou sehraní, vědí o sobě. Fungují perfektně jako tým. Budou v této době těžším soupeřem než Nizozemsko, které ale svoji kvalitu nepochybně ještě ukáže,“ charakterizoval Sivok soupeře s tím, že duely s ostrovním protivníkem budou ze zbývajících kvalifikačních zápasů nejtěžší.
Žádná euforie, ještě nikde nejsme, varuje Sivok
Po třech zápasech mají Češi i Islanďané na kontě plný počet devíti bodů, což je i pro Sivoka překvapení. „Každý zápas chceme vyhrát. Ale při pohledu na začátek podzimu, kdy nás čekalo Nizozemsko a těžký venkovní zápas v Turecku, s tím asi nikdo moc nepočítal. Určitě to je příjemné, zatím to však vůbec nic neznamená. Ještě nikde nejsme a máme před sebou sedm těžkých utkání,“ konstatoval zkušený obránce s tím, že atmosféra v mužstvu je výborná.
Sivok se domnívá, že nedělní duel ve Štruncových sadech o postupu na šampionát ještě nerozhodne. „Vítěz udělá významný krok, ale postup to ještě znamenat nebude. V téhle skupině je každý bod velice důležitý," tvrdí.
Změny v obraně nejsou komplikací
Sivok nemá osobní zkušenosti s islandskými fotbalisty. „Nepamatuji se, jestli jsem proti nějakému hrál. Možná dřív ano. Ale vím, že jejich nejlepším střelcem je Sigthórsson z Ajaxu a středovou řadu diriguje Sigurdsson ze Swansea. Islandské mužstvo nestojí na jednotlivcích, jeho hra je založená na týmovém pojetí. Navíc fotbal s Islanďany bolí, na to se také připravujeme,“ zdůraznil.
Dobře si uvědomuje, že Islanďané nejsou techničtí virtuosové, ale velcí bojovníci. „Jejich hra je jiná, silovější, mají na to fyzicky zdatné borce. Týden jsme se na ni připravovali. Informací jsme dostali hodně. Kombinací bychom je naopak měli přehrát my, abychom se dostali za jejich obranu. Vzadu nás čekají souboje s urostlými útočníky. Na takové borce jsem zvyklý z turecké ligy. Tam jich hraje hodně, i když to nejsou Islanďané. Nemám z toho obavu,“ říká Sivok.
Oproti předchozímu kvalifikačnímu dvojzápasu ale dojde v české obraně ke změně. Chybí zraněný levý obránce David Limberský a jednou z variant je i přesun Sivokova parťáka Michala Kadlece ze stoperské dvojice na pozici krajního beka, kterou dobře zná. „Samozřejmě je lepší, když hrajete se stoperem, jehož návyky už znáte. Víte, v čem je silný a v čem třeba slabší, na co si musíte dát pozor, abyste ho zajistil. To platí vzájemně. S Markem Suchým jsem už něco odehrál, s Václavem Procházkou méně, ale také se známe. Každý jsme trochu jiný. Velké rozdíly mezi námi ale nejsou. V tréninku jsme už ledacos zkoušeli. Ve složení stoperské dvojice a celé obrany problém nevidím. Musíme to prostě zvládnout,“ zdůraznil Sivok, který v říjnu přispěl gólem ke skvělému obratu národního týmu na hřišti Turecka.
Vstřelit Turkům gól na jejich půdě, to není zrovna snadný úkol. Sivokovi se to však v Istanbulu povedlo. Důležitou vyrovnávací trefu na 1:1 ovšem na trávníku příliš neprožíval... „Nejen v klubu, ale i moji známí ocenili, že jsem nijak výrazně ten gól neslavil. Dokonce někteří přiznali, že nám výhru přáli. V Turecku, když se reprezentaci nedaří, tak se od ní spousta lidí odvrátí. Na moji pozici v Besiktasi ten gól vliv neměl. Náš trenér Slaven Bilič stopery točí. Odehrajete dva zápasy a další sedíte. Po našich dvou prohrách v lize ale kouč rozhodl, že potřebuje zkušenou dvojici, tak jsem hrál tři utkání v krátkém sledu. Máme ligu, Turecký pohár a Evropskou ligu. Zápasů je opravdu hodně,“ konstatoval český fotbalista.
Na Štědrý večer na hřišti
V lednu se podrobil operaci chrupavky v kolenu. Předtím už prodělal dvě plastiky zkříženého kolenního vazu. Nic nechtěl uspěchat a zbytek sezóny vypustil. Vrátil se až na začátku té nové. „Musím to zaklepat (klepe si na zuby)... Koleno drží. Samozřejmě jsem musel upravit svůj tréninkový program. V jednatřiceti letech si už musím zdraví hlídat. Trochu jsem ubral z posilovny, na kterou jsem byl zvyklý. Ale nedotrénovaný nejsem, nahrazuji to jinak. Cítím se v pohodě, což je nejdůležitější,“ hlásil spokojeně.
Jen mu trošku vadí nová podoba Tureckého poháru. „Vymysleli to tak, že ho hraje dvaatřicet týmů rozdělených do osmi skupin. Zápasů hrozně přibylo. Budeme hrát i o Vánocích. Čeká nás zápas na Štědrý den, a pak na Silvestra. Turci zvolili anglický model, Vánoce pro ně nejsou svátky. Pro mě to ale bude poprvé, co budu hrát přes Vánoce fotbal. Volno budeme mít asi čtrnáct dní někdy v lednu. Ale nestěžuji si, beru tenhle program jako zpestření,“ přiznal.
Vánoce v Istanbulu pro něj a rodinu s dvěma dětmi však nejsou ničím novým. „Nebudou první, už jsme je tam několikrát slavili. Třeba když byla žena těhotná. Jen je pro mě zvláštní, že budeme hrát na Štědrý večer. Musíme se s manželkou dohodnout, kdy k nám přijde Ježíšek,“ pravil s úsměvem.
Co ho však pobavilo, byly zprávy některých médií, podle nichž by se měl od ledna stát jeho spoluhráčem reprezentační gólman Petr Čech. „Petr a k nám? (smích) To slyším poprvé, ale nepřekvapuje mě to. K nám totiž pořád chodí největší hvězdy. Už tam měli být Messi, Ronaldo, Ronaldinho... V Turecku o hvězdných příchodech píší pořád, ale pak se to nerealizuje. Máme povoleno osm cizinců a je nás sedm. Jedno místo volné je, ale pozice brankáře nás nepálí, spíš bychom potřebovali pravého krajního beka,“ říkal.
Informaci o údajné dohodě mezi Besiktasem a Chelsea o výměně hráčů však s úsměvem přivítal: „To je dobrý! Tak to já bych mohl jít naopak do Chelsea." (smích)
