Článek
Kazachstán u nás asi málokdo bere vážně. Přitom se opírá o hráče z Astany, která se probojovala do Ligy mistrů.
My nebereme nikoho, přitom všude ve světě jde fotbal nahoru... Astana má v týmu cizince, ale také reprezentanty. V play off vyřadila APOEL, s nímž před lety vypadl Jablonec. Postup Astany do Ligy mistrů je pro nás zvednutý prst, abychom brali kazašský fotbal velmi vážně.
Kvalifikace vstupuje do podzimního finiše. Jste nervózní?
Přiznám se, že nervóznější jsem asi byl na začátku. Je mi jasné, že jakýkoliv neúspěch by byl hodně řešený, ale z mého pohledu jsou to prostě zápasy pravdy. Buď je zvládneme, nebo ne.
Nejbližší dva duely by měly vynést šest bodů, jinak může být zle...
Nechci říkat, že zápasy s Kazachstánem a Lotyšskem rozhodnou. Kdybychom uhráli šest bodů, určitě bychom se hodně přiblížili k Francii, ale ještě nás čekají dva těžké zápasy v říjnu. Můžeme udělat krok k tomu, abychom do posledních zápasů s Tureckem a v Nizozemsku, které budou podle mě nejtěžší, měli výhodu dobrého postavení a bodového zisku.
Jak se forma týmu může lišit od června, kdy jste prohráli na Islandu?
Je tu jeden obrovský rozdíl. V červnu jsme hráli na konci sezóny, zatímco teď jsou hráči víc nastartovaní. Po letní přípravě, úspěchu v kvalifikaci Evropské ligy či dobrém vstupu do ligy. Myslím, že podzim pro nás bývá teoreticky lepší. Hráči jsou víc namotivovaní než v závěru sezóny, kdy se už možná trochu vidí na dovolené. Jen doufám, že se to potvrdí také v zápasech, které nás čekají.
Jak se těšíte do Plzně, svého bývalého působiště?
Tam já se přece těším vždycky! Doufám, že v Plzni bude zase skvělá atmosféra. Slyšel jsem, že snad o lístky není takový zájem jako s Islandem, ale věřím, že se to za čtyři dny ještě změní a budeme se v Plzni cítit tak dobře, jako se tam vždy cítím já.