Článek
„Trenér je prostě dítětem štěstěny. Má karmu, kterou sebou nese, a proto s ním vyhráváme. V Plzni, stejně jako v nároďáku," pragmaticky ohodnotil postupové zásluhy David Limberský, jenž prvním gólem v Lotyšsku nasměroval reprezentaci do Francie.
„Moc jich nedávám a i tentokrát jsem přemýšlel, zda mám nahrávat, nebo střílet. Nakonec jsem to propálil," nedělal z vedoucí trefy vědu, i když přiznával, že byla nejdůležitější v jeho dosavadní kariéře.
Konečně, bylo na čase, oddechl si Darida
Vladimír Darida to ostatně tvrdil také. Aby ne, když šlo o premiérovou trefu. A navíc vítěznou a ke všemu postupovou.
„Konečně. Už jsem měl v nároďáku šancí dost a dost a branka nepřicházela. Až teď. A hned nejdůležitější, protože šlo o branku postupovou," doslova zářil.
„Myslím, že jsme mohli druhý poločas lépe odehrát. Bylo to ubojované, ale zvládli jsme to a jsme za to rádi. Proto teď taková euforie."
O průběhu souběžně hraného střetnutí v Turecku věděl on i spoluhráči. „Mně už o půli říkal David Limberský, že Turci vedou nad Nizozemci už o dva góly. Možná, že to na nás dopadlo, protože v ten moment jsme si uvědomovali, jak je postup blízko."
Trenér vyhnal řvoucího Koháka
„Já ale nechtěl, abychom výsledek znali. Jenže o půli přiběhl pan Kohák a řval, že Turci vedou 2:0. Hned jsem ho vyhnal," reagoval už s úsměvem trenér Pavel Vrba vychutnávající si slastný triumf a postup.
„První poločas byl v našem podání dobrý. Fotbalově, kombinačně, s častou střelbou. Dokonce bych řekl, že patřil k nejlepším, které jsme v kvalifikaci odehráli. Vynuceným střídáním Koláře jsme však ztratili střed hřiště, protože on představoval spojnici mezi obranou a útokem. Jeho odchodem jsme ztratili střed hřiště a pak už to byl spíše boj než fotbal. Ale ubojovali jsme to a postoupili," zářil trenér.
A jásot nad postupem? Euforie, kterou zažíval on i jehjo svěřenci? Oslavy, jež budou následovat?
„Obleky rozhodně neroztrháme, já sám pak vezmu manželku na dobrou večeři," pravil trenér Vrba v narážce na návrat národního týmu z předchozí barážové kvalifikace z Černé Hory. „A s předsedou Peltou pak domluvím společnou večeři pro všechny hráče. Zaslouží si to."
Jsme tam pošesté, pyšnil se Pelta
„Bylo to ale velice těžké utkání a tvrdě vybojovaný postup. Vstřelili jsme dva pěkné góly, drželi míč, jenže soupeř po dvojím střídání víc riskoval a napadal nás. A nakonec nám dal i gól, takže posledních dvacet minut bylo hodně hektických. Ale zvládli jsme to a jsme rádi, že nemusíme honit postup v posledních dvou zápasech," rozpovídal se kapitán Petr Čech, když se znovu před objektivy a mikrofony vrátil.
„Při inkasovaném gólu tečoval míč Vašek Procházka. Balón mě trefil do palce a já si jen přál, aby se vykutálel od tyče po čáře zpátky do hřiště. Nestalo se, zase jsme neodehráli utkání s nulou, ale podstatné je, že jsme si postup zajistili už nyní. Za soudržnost, bojovnost a v určitých fázích i za kvalitu jsme si ho zasloužili. Vybojovali jsme ho i pro kluky, kteří tady s námi nemohli být, ale na šampionát se mohou také těšit."
Debutant David Pavelka očekával, že se přišel do reprezentace spíše rozkoukat. „Spíš jsem čekal, že mne trenér použije bude-li třeba někde záplata. Už na začátku mi řekl, ať se připravím, že šance může přijít brzy. A přišla. Byly to dva skvělé zápasy a jsem šťastný, že jsem mohl být u postupu," radoval se.
Nadmíru spokojený byl samo sebou i šéf českého fotbalu Miroslav Pelta, když vyšel z reprezentační šatny s postupovou šálou v národních barvách kolem krku. Nejprve zapózoval manželce, která ho v útrobách stadiónu zvěčnila, pak se rozpovídal.
„Je to velký úspěch. Dokázali jsme postoupit už nyní, což nikdo po losu nečekal. A na šampionát pojedeme už pošesté v řadě, což je pro náš fotbal hodně důležité a cenné. A je to i přínos do pokladny. Prostě obrovský úspěch," těžko hledal slova, jimiž by po popsal euforii, kterou pochopitelně zažíval i on.