Článek
Napadlo vás, že bude konec mužstva považovaného za výkladní skříň českého fotbalu tak hořký?
Poslední dva roky, kdy nás v podstatě nikdo nesledoval, jsme byli celkem úspěšní, hráli jsme pěkný fotbal. A když jsme to měli potvrdit na mistrovství a příznivci byli tolik natěšení, selhali jsme. Proto jsem hodně zklamaný.
Uklidíte medaili někam do šuplíku, aby vám nepřipomínala neúspěch?
Určitě ji nezahodím. Vážím si toho, že jsme bronz uhráli. Spíš ji ale budu brát za celé dva roky, nikoliv za šampionát. Protože potom nemůže být pochyb, že jde o zaslouženou odměnu.
Nerozklíží nezdar v Dánsku partu, o které jste hovořili jako o jedinečné?
Kamarádské vztahy nemůže ovlivnit, když se něco nepodaří. O tom přece přátelství není. Naopak si myslím, že jsme došli tak daleko právě proto, že nám fungovala parta a vztahy mezi námi byly velice dobré.
Věříte, že se v budoucnosti sejdete? Jsou v končícím výběru hráči, kteří by se mohli prosadit i v elitním českém výběru?
Doufám, že se budeme na srazech reprezentačního áčka vídat hodně často. Opravdu věřím tomu, že velký počet z nás se jednou do prvního mužstva dostane. Pak se budeme na srazech potkávat znovu.
