Článek
Kdyby vám před měsícem někdo řekl, že pojedete na mistrovství světa, jak byste reagoval?
Řekl bych mu: proč ne... Ne, vážně, už jsem v to nedoufal. Když jsem nebyl pozván na březnovou přípravu do Turecka, říkal jsem si, že moje šance hodně klesla.
Co myslíte, že vám k nominaci nejvíc pomohlo?
Trenér Brückner mě zná, což je jedna věc. V Austrii jsem měl dobrou sezónu, závěr se mi vydařil i gólově. Získali jsme rakouský titul i pohár. Trenér si vyžádal kazety ze zápasů a zřejmě jsem se mu líbil, takže o mně začal reálně uvažovat. Když mě pozval do Seefeldu, pořád jsem byl čtyřiadvacátý hráč, ale pak z nominace vypadl Šmicer...
Po Šmicrovi jste převzal i číslo 7. Cítíte, že se od vás čeká, že ho nahradíte?
V Austrii jsem hrál také s číslem 7, v tom to není. Co se stalo Vláďovi, je mi hrozně líto, ale bohužel s tím nic nenaděláme. Nemohu ho nahradit v tom smyslu, že budu hrát to co on. Jsem úplně jiný typ fotbalisty. Necítím žádnou zodpovědnost, že obstojím v jeho roli.
Řekl vám trenér Brückner, kam s vámi počítá?
Ví, na jaké posty a pro jaké varianty se mu hodím. V tom smyslu jsem nastupoval i do přípravných zápasů. Nebavili jsme se ale vyloženě o nějakých konkrétních úkolech. To bude záležet na dané situaci během utkání.
Co jste si vzal s sebou pro zábavu?
Především učebnici angličtiny, abych si ji oživil. Do Skotska, kde budu od podzimu hrát, bych už rád přijel s tím, že se slušně domluvím. Jinak samozřejmě nějakou muziku a DVD.
Musel jste rušit kvůli šampionátu dovolenou?
Byl jsem připravený i na variantu, že zůstanu doma, ale fakt, že s mužstvem letím do Německa, je pro mne výrazně lepší. Dovolenou si užiji s rodinou po mistrovství světa.
Cítíte s blížícím se šampionátem stoupající nervozitu?
Vůbec ne! Naopak jsem příjemně uvolněný a těším se.
