Článek
"Škoda, že rozhodčí neuznal můj gól. Pak bychom se dostali k naší hře a zápas by vypadal jinak. Jenže jsme se k ní nedostali a soupeř na tom byl prostě lépe. Navíc vydržel běhat celé utkání," hledal příčiny porážky.
Už dlouho nepamatuje, že by ho při utkání vzaly křeče. Ve druhém poločase chvíli seděl bezmocně na půlce soupeře... "Snažil jsem se stále běhat, bylo to nahoru dolů a v tom vedru rychleji ubývají síly. Už nejsem žádný mladík. Nepamatuji to ale nejméně tři roky," přiznal.
I podle něj zápas ovlivnil první gól. "Takhle brzy inkasovaný gól nepamatuji. Ta situace se určitě dala zahrát jinak. Po rohu se k soupeři odrazil míč, rychle ho dostali zpátky před branku a bylo zle. Stáli jsme ale špatně a takové chyby se tady nevyplácejí," povzdechl si Nedvěd.
Pesimismu nepropadá
Rozhodně odmítl, že by tým Afričany podcenil. "Po vítězství nad Spojenými státy jsme věděli, že ještě zdaleka nemáme vyhráno. S Ghanou jsme chtěli uhrát alespoň bod. Teď nás čeká nejsilnější soupeř ve skupině. Já jsem už před losem říkal, že Itálii nechci. Bohužel s ní budeme hrát o všechno," přiznal.
Přesto nepropadá pesimismu. "Pořád to máme ve svých rukách. Abychom Italy porazili, musí se stát nějaký zázrak. Je třeba reálně zhodnotit naše možnosti, co za této situace a při všech absencích dokážeme hrát. Nahrazovat hráče, jako je Honza Koller nebo Milan Baroš, je nesmírně těžké. To by pocítilo každé mužstvo. Navíc budou chybět Tomáš Ujfaluši a Vráťa Lokvenc."
Na mistrovství Evropy 1996 dal Nedvěd Itálii gól, který Česku pomohl k postupu. Současná situace je podobná... "Je to tak. Jenže tenkrát jsme měli obrovské štěstí. Ale uvidíme, třeba se ve čtvrtek bude opakovat perioda po deseti letech a nebude to moje poslední utkání za národní mužstvo," otevřel znovu téma o konci svojí kariéry v národním dresu.
