Článek
Po druhé žluté kartě Lokvence vzrostly vaše šance na start v základní jedenáctce. Nastoupíte od začátku?
Uvidíme, zatím o tom nepřemýšlím. To už bych musel potřetí.
Nevadí vám, že se v Česku neustále spekuluje o tom, že po zranění Kollera a Baroše nemá národní tým kvalitní náhradu?
Nevadí, vůbec. Jako náhradník jsem sem jel. Na výlet určitě ne, ale co se dá dělat.
V Německu jste už dva týdny. Nelezete si už se spoluhráči na nervy?
Nic takového, žádnou ponorkou netrpíme. Osobně se cítím dobře. Někdo možná nervóznější je, ale nic velkého. Nikdo se nechová jinak než na začátku.
Pomohl vám den volna, abyste si od sebe trošku odpočinuli?
Já jsem stejně místo tréninku celé dopoledne spal. Takže to pro mě vyšlo úplně nastejno.
Ve čtvrtek vás čeká Itálie. Jak chcete přelstít její vyhlášenou obranu?
Asi jako každou jinou. Oni ale zase v moc lidech nebrání, maximálně v šesti nebo sedmi. Musíme je nějak přehrát.
Může být výhodou, že s italským fotbalem má česká reprezentace hodně zkušeností? Na rozdíl od minulého afrického soupeře?
Určitě to je lepší. Několikrát jsme s nima hráli, víme, co můžeme čekat. O Ghaně jsme nic nevěděli.
V postupové hádance bude hrát velkou roli i souběžně hraný zápas mezi USA a Ghanou. Počítáte s jeho výsledkem?
Nepotřebujeme kalkulovat. Potřebujeme hrát sami na sebe. Když to nedopadne a remízujeme, tak pak budeme čekat. Ale spíš bysme měli na Italy vlítnout a dát jim dva góly. Abychom nemuseli na nic čekat.
Přesto můžete už ve čtvrtek na šampionátu skončit. Uvědomujete si hrozící nebezpečí?
To by byla velká škoda, určitě by mi to vadilo. Na druhou stranu bych viděl malou. Ale ještě těch čtrnáct dnů bych jí rád oželil.
