Článek
"Udělal jsem opravdu velký pokrok," řekl třiadvacetiletý Davies. "A nebudu spokojený, dokud nesplním cíl, který jsem si dal. Do konce sezóny nastoupit alespoň k jednomu zápasu a pak hrát za reprezentaci," dodal.
Trenér USA Bob Bradley však dává Daviesovi jen velmi malou naději. "Nejtěžší krok je vždycky ten poslední. Uvidíme, jak to s ním dopadne," prohlásil.
Dívka v autě nepřežila
Útočník Sochaux se loni v říjnu ve Washingtonu do nehody zapletl jako spolujezdec. Havárii odnesl protrženým močovým měchýřem, krvácel do mozku, utrpěl zlomeniny v obličeji a fraktury holenní a stehenní kosti pravé nohy. V autě s ním jela i dvaadvacetiletá dívka, která nepřežila.
"Když mi řekli, že budu mimo hru půl roku, odpověděl jsem: ani náhodou, vrátím se dřív," prohlásil spoluhráč českého útočníka Václava Svěrkoše.
Učil se znovu chodit
Návrat přitom vůbec neměl vůbec jednoduchý. Prakticky se musel znovu naučit chodit, stát nebo oblékat. "Když se někam chystáte, stačí vám na oblečení asi deset minut. Charliemu to na začátku trvalo hodinu. Jednoduché věci byly najednou hrozně těžké," přidal James Hashimoto, který měl na starost Daviesovu rehabilitaci.
Davies rehabilitoval šest hodin denně a v prosinci začal chodit. Dřív než předpovídali lékaři. Poté pomalu začal s tréninkem a před týdnem se naplno zapojil do přípravy s týmem.
Spoluhráči ho při prvním společném tréninku nešetřili a jeden z nich ho na uvítanou sestřelil tvrdým skluzem. "Když jsem spadl na zem, proběhla mi hlavou jediná myšlenka: páni, žádný skluz jsem si nikdy tak nevychutnal. Měl jsem velkou radost," prohlásil.
