Hlavní obsah

Kapitán Ujfaluši: Nejsme tak silní jako v minulosti

Loď je zachráněna, mohl si oddechnout kapitán bárky s názvem česká fotbalová reprezentace. Obránce Tomáš Ujfaluši v cestě s cílovou destinací Jihoafrická republika 2010 přivedl svůj tým k prvnímu vítězství až ve třetím zápase. Ve středu v Teplicích však v bitvě se Slovinskem už začínala jeho posádka klesat ke dnu. „Jsem vyčerpaný, ale šťastný,“ oddechl si borec španělského Altética Madrid.

Článek

Český tým získal proti Slovinsku tři body po sérii pěti utkání bez vítězství. Zažil jste v národním dresu tak zlou sérii? Ulevilo se vám po výhře nad Slovinci hodně?

Jsem pochopitelně šťastný. Nikdy jsem tak dlouho výhru v reprezentačním dresu ještě nečekal. Zatím vše během mého působení v týmu tak nějak plynulo a výhry přicházely. Věřím, že teď se vše k dobrému obrátí.

Slovince jste sice 1:0 porazili, ale výkon byl špatný. Proč jste se tak trápili?

Museli jsme tenhle zápas zvládnout za jakoukoliv cenu. Odpovědnost byla veliká. A nebudeme si nic nalhávat, první poločas nebyl z naší strany ideální. Ale podržel nás brankář. Dan Zítka byl fantastický. Po přestávce jsme hru zlepšili, jednu šanci jsme dokázali proměnit, a proto jsme uspěli. A hlavně proto, že naše touha po vítězství byla větší než v případě Slovinců.

Dobře, ale proč jste prvních pětačtyřicet minut hráli tak zle?

Dělali jsme zbytečné chyby v rozehrávce. Zbytečně jsme otvírali prostory a špatně bránili. Po přestávce jsme byli agresivnější. Hráli jsme zodpovědněji, lépe bránili, včas k protihráčům přistupovali, a proto byl obraz hry lepší.

O přestávce byl stav bezbrankový, k tomu vás tribuny vypískaly a ještě jste šli do šatny s vědomím, že Slovinci měli dvě vyložené příležitosti. Byli jste před začátkem druhé půle hodně nervózní.

Ne. Věděli jsme, že musíme být trpěliví, což se nakonec vyplatilo.

Měl jste v kabině ke spoluhráčům jako kapitán nějaký proslov?

Atmosféra nebyla nijak vyhrocená. Všechno probíhalo formou debaty. Řekli jsme si, co je třeba zlepšit. Věděli jsme, že nesmíme dostat gól, protože pak by naše situace byla svízelná. Já jsem věřil, že zápas dovedeme do vítězného konce.

Neříkejte, že jste se ani trošku nebál? Nebylo vám úzko ani když Dedič a Šišič běželi sami na brankáře?

Na hřišti nemáte čas o tomhle přemýšlet. Snažíte se zapojit do hry. A hlavně se ukázaly zkušenosti Dana Zítky. Věděl, že když jsme tak vysunutí, musí být blíž k nám.

Trenér Rada udělal proti sobotnímu zápasu v Polsku v základní sestavě duelu se Slovinskem pět změn. Byl jste zaskočený?

Vnímal jsem to, ale neřešil. Překvapilo mě snad jen, že v obraně nenastoupil Grygera, ale Pospěch. Trenér možná chtěl na pravé straně využít jeho souhry s Liborem Sionkem, protože spolu nastupují takhle i v Kodani.

Při odchodu do šaten po prvním poločase vás diváci vypískali. Vnímal jste to?

Nejde nevnímat, když na vás píská plný stadión. Mrzelo mě to, jde o nepříjemnou věc. Když srovnám situaci s atmosférou v Polsku, tam si domácí hráči užívali podpory. Na druhou stranu v Teplicích jsme z osmnácti zápasů sedmnáct vyhráli, jsou pro nás šťastným městem. Rádi se sem vracíme.

Ale možná jste si pískot zavinili sami vlastními výkony a nezdar v poslední době...

Lidé si neuvědomují, že proběhla velká obměna kádru. Fanoušci si musí uvědomit, že odešla obrovská síla. Nedvěd, Koller, Poborský, Šmicer skončili a s nimi odešlo sto gólů. Navíc chybí Rosický. Oni byli kreativní, posílali dopředu hodně nevyzpytatelných přihrávek. Tohle teď postrádáme. Potřebujeme čas, abychom se sehráli. Musíme se přizpůsobit nové sestavě. Zvyknout si na sebe. A rovněž diváci si prostě musí zvyknout na nový tým.

Znamená to, že už fotbalové Česko není postrachem jako v minulosti?

Asi každý vnímá, že aktuální síla našeho týmu není taková jako v minulých letech. Zažil jsem kvalifikaci o mistrovství Evropy v Portugalsku a později i šampionát samotný. Šlo o nejlepší reprezentační tým, v němž jsem nastupoval. Teď stavíme nový. A znovu říkám, potřebujeme čas.

Takže je třeba vzít jako fakt, že zatímco v nedávných reprezentačních cyklech byl postup na šampionáty brán jako povinnost a tým se hodnotil až podle vystoupení na turnaji, nyní bude úspěchem už samotný postup?

Rozhodně. Pokud v Jihoafrické republice budeme, půjde o obrovský úspěch. V našem týmu došlo ke generační výměně. K tomu si připočtěte, že všechny týmy jdou výkonnostně obrovsky nahoru. Slovinci jsou klasickým příkladem. Snad lidé tohle pochopí a budou stát při nás.

Reklama

Související témata: