Článek
Slávistický fotbalista před osmifinále s Japonskem odložil obličejovou masku, kterou nosil po zlomenině jařmové kosti v květnové srážce s mladoboleslavským Peckou. „Bez masky jsem už mohl hrát předtím. Ale cítil jsem, že ji ještě potřebuju. Trénoval jsem před osmifinále celých pět dní bez masky a už jsem jí chtěl odložit. Hledal jsem správný okamžik a ten nastal,“ vysvětlil změnu Suchý a dodal, že ochranná pomůcka do koše rozhodně nezamíří. „Masku si teď vyvěsím do vitríny, určitě si jí nechám.“
Důrazný obránce, kterého trenér Soukup v Kanadě využívá k defenzivní práci ve středu pole, obavy z obnovení zranění nemá. „Strach si vůbec nepřipouštím, s tím na hřiště nejde jít. Ránu můžu dostat kdykoliv, to je prostě fotbal. „Na tréninku jsem si vše vyzkoušel, je to úplně v pohodě,“ pochvaluje si změnu slávistický bek.
Dvacítku čeká v sobotu Španělsko, které patří k favoritům turnaje. „Musíme vycházet z dobré defenzívy. Nedá se čekat, že na Španěly vlétneme,“ uvědomuje si Suchý. Případná výhra by český výběr posunula do semifinále a přiblížila zisku cenného kovu. „Sním o medaili, kluci ji už vybojovali na loňském Euru, ale já ji nemám. Hrozně bych si přál mít taky nějakou juniorskou medaili z reprezentace. A tenhle mančaft má sílu na to, abychom Španěly překonali a postoupili,“ je optimistou devatenáctiletý fotbalista.
Úspěch si uvědomí až doma
Nejprve Češi musejí překonat další překážku a postoupit ze čtvrtfinále. „Je to pro nás něco nového. Třeba v poháru se osmifinále nehraje. Tady je o zápas navíc, takže osmifinále jsme už vnímali jako čtvrtfinále. Kdybychom postoupili do semifinále, tak bychom tu zůstali až do konce,“ připomněl Suchý skutečnost, že poražení semifinalisté se v neděli 22. července utkají v Torontu o bronzovou medaili. „Už teď je to úspěch. Ale uvědomíme si to asi až za měsíc, až budeme doma,“ řekl Marek Suchý.
Komplikací může být počasí. Z Victorie si čeští mladíci přivezli horko, které dosahuje 35 stupňů Celsia. A v sobotu je výkop už v 17:45 místního času. „Osobně mám večerní zápasy mnohem radši, než odpolední. V pět ještě praží slunce, večer je už příjemněji,“ říká Marek Suchý, kterému místní stadión s atletickou dráhou připomíná domácí prostředí Slavie na Strahově.