Článek
Český tým měl raketový start do utkání a dvěma údery v úvodní čtvrthodině srazil Rakušany na kolena. „Dali jsme dva góly, pak hráli v klidu. Je to ten nejkrásnější sen, co se mi splnil,“ těžko hledal slova Marek Suchý. „Nechtěl jsem to říkat před zápasem, ale věřili jsme si. Jsme lepší fotbalisti. Pro nás by to byla ostuda, kdybychom s nimi vypadli,“ vyprávěl střelec druhého českého gólu Martin Fenin.
První branku vstřelil už ve 4. minutě Tomáš Mičola, ke kterému se odrazil míč po standardní situaci. „Bylo to velké štěstí. Normálně mám stát na půlce a hlídat odražené míče. Ptal jsem se stoperů, jestli můžu dopředu. Pořád říkali, že ne. Ale pak mě najednou pustili. Šel jsem tam naslepo a měl štěstí,“ popsal svoji trefu ostravský záložník.
Semifinále Rakousko - Česko na Sport.cz | |
ON-LINE | Rakousko - Česko |
REFERÁT | Finále! Mladíci porazili Rakušany a budou hrát o zlato |
OHLASY | Splněný sen, popisovali pocity mladíci |
Stejně jako v předchozích duelech na šampionátu pracovala spolehlivě defenzíva, Rakousko za zápas vyslalo na branku Radka Petra jedinou střelu. „Čekali jsme, že na nás vlítnou a budou chtít co nejdřív rozhodnout. To se jim nepodařilo, k ničemu jsme je nepustili. Pak nevěděli, co na nás hrát,“ řekl stoper Ondřej Mazuch. Mladý bek přiznal, že po rychlém vedení čekal od soupeře větší tlak. „My jsme ale hlavně v druhé půlce předvedli typickou vlastnost českých mužstev. Když vedou, zalezou a nechají soupeře hrát,“ připomněl menší aktivitu českého celku po přestávce.
Rakušané se nemohli přes zodpovědnou českou defenzívu prosadit, pomohl jim až příchod technického Okotieho a ofenzivního záložníka Junužoviče. Okotie mohl snížit, ve vyložené šanci zklamal. „Úplně se mi zastavilo srdce, už jsem míč viděl v brance. Naštěstí skončil vedle a pak jsme se uklidnili. Řekli si, že nebudeme jančit a snažit se dát gól,“ popsal taktiku Jakub Mareš.
Poprvé na turnaji mohli Češi dohrávat zápas v relativním klidu a vychutnávat si pocity finalisty šampionátu. „Boj o zlato může znamenat neskutečný obrat v naší fotbalové kariéře. Je to neuvěřitelné,“ nevěřil pořád Luboš Kalouda.