Česká republika - Bulharsko 0:0Po bezgólové remíze s Bulhary první trhlina v Bílkových plánech

Pravdou je, že se Bílkovi svěřenci na polovinu Bulharů celou první půli tlačili, přiznat se jim musí, že i Pekharta hlavně v úvodu hledali v šestnáctce, byť legionáři z Norimberku míče odskakovaly a nedokázal je zpracovat. Anebo se k nim nedostal, jako třeba v 10. min., kdy Jiráček posílal před bránu střílený centr, který Michajlov stačil právě před Pekhartem vyrazit.

Jen jednou za poločas tak zažil čtyřiatřicetiletý veterán v bráně Bulharů prekérnější chvíli. Plašil hledal chytrým křížným centrem Gebre Selassiho, jenže Michajlov jeho myšlenku přečetl a rýsující se šanci zmařil dřív, než se narodila. Bulhaři úporně bránili, přičemž si často vypomáhali fauly, chvílemi se pokoušeli i kombinovat a držet míč, hlavně však čekali. „V ofenzivě sílu mají, jsou rychlí, silní v osobních soubojích, dovedou se prosadit jeden proti jednomu,“ varoval před jejich útočnými choutkami trenér Bílek, i když za celý poločas z nich soupeř neukázal prakticky nic.

Hned v samém úvodu sice Manolev po Rezkově zaváhání vystřelil vedle Čechovy brány, ale to také bylo z ofenzivních aktiv Balkánců pomalu na pětačtyřicet minut vše. Zato tvrdosti a dobře organizované defenzívy předváděli, že jí byla Letná přesycená. „To oni dovedou. Co jsem je měl možnost sledovat, hrají zásadně zezadu a hru neotevřou,“ naplňovala se Bílkova slova.

Proto nebylo nic platné, že aktivní Jiráček přebíhal zleva doprava a pokoušel se rozhodit obranu, protože ani jeho snažení a neustálé měnění míst na hosty neplatilo. A přitom to byl právě on, kdo měl čtyři minuty před přestávkou z českých hráčů ke skórování nejblíž, neboť po Plašilově rohovém kopu se dostal k hlavičce, která ovšem bránu minula.

Bulhaři ovšem odpověděli už pomalu v nastaveném čase prvního poločasu daleko nebezpečněji, neboť na hlavičku Bodurova Čech nedosáhl a míč letěl těsně vedle tyče.

Druhou půli začali Bulhaři mnohem aktivněji. Vysunuli hru až na polovinu českého týmu, kde okamžitě napadali Bílkovy hráče, nedovolovali jim rozehrávat a nutili je k chybám a ztrátám míče. A protože sami přidali na důrazu a přesnosti, pochopitelně z toho profitovali. Nejprve velkou šancí, kterou Čech bravurně likvidoval na čáře, byť pomezní rozhodčí signalizoval a hlavní odpískal ofsajd, v 57. min. po rychlém výpadu hlavičkou Milanova, která šla těsně vedle Čechovy brány.

Trenér Bílek reagoval na vývoj druhé půle dvojnásobným střídáním. Už po třinácti minutách poslal na hřiště Daridu a Vydru, aby hru oživil a snažení soupeře zkrotil. Pomohlo to, neboť nezáživná partie, již chyběl nejen vzruch, ale i pokusy ohrozit bránu, se vyrovnala, aby český tým postupně zase přebral aktivitu.

Vyústila však jen v závar před Michajlovem, který utnula píšťalka ruského sudího, dalekonosný pokus Daridy, který gólman vytáhl nad břevno a závěrečný nápor, jenž ovšem vítěznou brasnku nepřinesl, i když před bránou Bulharů bylo několikrát horko a třeba střídající Lafata se po centrovaném míči natahoval hodně slibně. Minev mu ho však na poslední chvíli ukopl...

Hektiku se nastavení ještě pokoušeli rozhodnout Jiráček a Limberský, ale také marně, takže Bílkův výběr se po nepřesvědčivém výkonu musel smířit s remízou a ztracenými body.