Hlavní obsah

Přišla nová krev, motivací a nadšením jsme Slováky zničili, libuje si Dočkal

Dává hodně gólů, ale zatím to platilo jen v dresu norského Rosenborgu Trondheim. Záložník Bořek Dočkal se totiž první pozvánky do fotbalové reprezentace dočkal až před posledním zápasem roku. Hned při svém debutu skóroval i za nároďák a třetím gólem v Olomouci završil výhru 3:0 nad Slovenskem. Svým výkonem potvrdil, že by s ním trenér Michal Bílek měl dál počítat.

Foto: Milan Malíček, Právo

Bořek Dočkal (vlevo) dal Slovákům třetí gól, slaví ho s Matějem Vydrou, který mu na něj přihrál.

Článek

Stejně jako Lafata, také vy jste se předvedl trenéru Bílkovi, který vás zatím nepovolával. Cítíte satisfakci?

Kdepak, ani pro mě to žádná satisfakce není. Také já jsem především rád za první šanci v národním týmu. Už mám prostě takovou sezónu, že dávám hodně gólů. A teď jsem ji podtrhl trefou hned při reprezentačním debutu. Víc jsem si ani přát nemohl.

Zápas se Slováky vyzněl nad očekávání dobře.

Rozhodl rychlý nástup. Každému se hraje dobře, když po šesti minutách vede 2:0. Mohli jsme si na soupeře počkat. Výborně hrála obrana, nenechala slovenské útočníky přebrat jediný balon. Nevybavuji si, že by měli jedinou šanci.

Nejste sám překvapený, jak dobře jste hráli? Vždyť se na hřišti sešla úplně nová jedenáctka...

Možná to překvapení bylo, ale výrazně se projevil nováčkovský elán. Přišla nová krev, měli jsme velkou motivaci. A na výkonu to bylo znát. Slováky jsme tím asi zaskočili, zřejmě si mysleli, že nás snadno porazí. Tím nadšením jsme je ale přeběhali. Všechno nebylo ideální, ale měli jsme chuť.

Co říkáte střeleckému instinktu Davida Lafaty?

Je neuvěřitelný. V šestnáctce prostě nepřekonatelný. Dostal dva balony do vápna a dal dva góly... I kdyby se v zápase míče jinak nedotkl, tak by to vůbec nevadilo. Od toho tam útočník je. Ještě měl jednu šanci, a kdyby to líp trefil, tak mohl dát hattrick.

Také váš gól byl pěkný, levačkou pod břevno.

Mám štěstí, proti Slovákům jsem měl jednu šanci a trefil ji, i když má levačka není úplně stoprocentní. Matěj Vydra to dal pod sebe. Soustředil jsem se, abych bránu nepřekopl. Tlačil jsem to dolů a stejně to letělo hodně nahoru...

Myslíte, že se ještě někdy v takovém složení sejdete?

Těžko říci, ale já bych přijel rád. Mohli bychom pak ještě trochu zapracovat na souhře.

Reklama

Související témata: