Itálie - Česká republika 2:1Za tři minuty bylo v Turíně po nadějích. A po Brazílii samozřejmě také

S Procházkou operujícím před oběma stopery a zhušťujícím prostor v palebných pozicích před šestnáctkou mínil český celek vystavět neprostupný obranný val, jenž by Italům maximálně ztížil cestu k Čechově bráně.Taktika, která docela vycházela, i když po jedenácti minutách mu hodně zatrnulo.

To když Suchý, jenž dostal na místě stopera přednost před na podzim příliš chybujícím Michalem Kadlecem, lajdabylým odkopem doslova vyzval ke střele Balotelliho. Čech se ovšem poprvé vyznamenal a čisté konto udržel, i když musel vytáhnout zákrok ze sorty bravurních. Samosebou hodně důležitý, protože od toho momentu jeho spoluhráči narostli a vytušili, že se dá se squadrou hrát.

Zvláště, když se jim osm minut nato podařil výpad doslova z fotbalové učebnice. Rosický vyzval k úprku Jiráčka, jenž naservíroval míč před bránu volnému Kozákovi a ten dal Italům parádní trefou na srozuměnou, že si ho měli vážit víc a nepouštět ho na ostrovy.

Začátek pro Bílkův tým doslova vysněný, další minuty přečkané bez pohromy rovněž, i když Balotelli se během dvou minut prodral do šancí stoprocentních. Poprvé však trefil břevno, podruhé, kdy Čech vyrazil míč jen před sebe, bránu vysoko přestřelil. A do třetice selhal zase, neboť v 36. min. tváří v tvář Čechovi brankáře hlavou nepřekonal.

Zase důležitý moment, neboť osm minut před přestávkou musel odstoupit zraněný Rosický a trenér byl nucen v sestavě improvizovat. Na hře ani skóre se to ovšem neprojevilo, neboť Čech měl mimořádný den a Kozák obrovskou chuť se v páté osobní konfrontaci s rekordmanem Buffonem ukázat. Těsně před přestávkou totiž po dalším rychlém výpadu nechybělo mnoho, aby ho jedovatou střelou překonal podruhé.

Tři minuty po změně stran ovšem stačily, aby naděje na bodový import z Turína a oživení postupových nadějí devalvovaly k bodu mrazu. Hlavně proto, že Italové odložili svůj profesorský fotbal, vrhli se do útočení a rozpoutali před Čechovou bránou ofenzivní peklo.

A když 51. min. nedosáhl Čech na centrovaný míč z rohového kopu, Chiellini hlavou skóre srovnal, rozjel se Prandelliho výběr teprve na plné obrátky. Tentokrát i s patřičnou střeleckou efektivitou, i když k obratu ve skóre musela Italům dopomoci penalta.

Gebre Selassie zastavil pronikajícího Balotelliho jen faulem a sám postižený hráč pokutový kop s přehledem proměnil.  V tu ránu se vidina baráže, která se po prvním poločase před očima hráčů i trenéra Bílka ještě mihotala, začala rozplývat, i když pravdou je, že se o její zhmotnění ještě pokusili.

A to přesto, že i zraněný Darida musel odstoupit a že squadra už si dávala na výpady Jiráčka a spol. daleko větší pozor než do přestávky. Kolářovi se ale i tak příležitost nabídla, Jiráčkovi ještě větší, Kozák se už v nastavení o vyrovnání také pokoušel, ale ani jeden nedokázal Buffona překonat.

Italové tak výhru uhájili a po zápase slavili přímý postup na světový šampionát do Brazílie, zato hypotetické naděje českého týmu skončily v bahně zmaru. A ani závěrečný risk a hra vabank s Rabušicem místo Gebre Selassieho na tom nic nezměnila. Zvláště, když Bílkův výběr dohrával jen v deseti bez vyloučeného Koláře, který musel po druhé žluté minutu před koncem ze hřiště.