Češi klidně mohli kopat baráž, Pešice prokázal mnohem větší cit pro výběr hráčů než Bílek

Svůj díl odpovědnosti za zpackanou baráž nese samozřejmě i Pešice. Byl členem Bílkova realizačního týmu, jako asistent mu měl podávat reference o aktuální formě hráčů. A nutno také dodat, že řadu úspěšných změn byl nucen udělat vinou dalších zranění či trestů. Navíc v době, kdy už byl postup ztracen, se experimentuje samozřejmě snáze, než když se láme chleba.

Přes to přese všechno je však evidentní, že „dědek" Pešice prokázal mnohem větší cit pro výběr hráčů než Bílek. Mnohem důsledněji přihlédl k tomu, zda pravidelně hrají ve svém klubu, mnohem citlivěji jim dokázal vybrat pravé místo v sestavě, zcela trefně pak dokázal vytáhnout z klobouku fotbalisty, které jeho předchůdce přehlížel či celé roky nepovolával...

Ať hrají ti, co hrají... - Pro jakéhokoliv kouče české reprezentace nastala složitá doba. Už jen Čech a Rosický jsou klíčovými postavami velkých evropských klubů, ostatní legionáři velmi často procházejí obdobím, kdy nemají jisté místo na hřišti, ne-li na lavičce. „Když někdo delší čas v klubu nehraje, je to znát," měl Pešice na paměti a řídil se tím.

EURO je pryč, Brazílie byla blízko - Na loňském mistrovství Evropy prošel Bílkův tým do čtvrtfinále, což byl nečekaný úspěch. Od té doby však kouč jako by se díval na hráče stále jen „vratislavskou" optikou, přestože forma některých šla rapidně dolů. „Já EURO nezažil, takže jsem spíš viděl momentální formu. Někdy se mi to nezdálo," říká teď Pešice. Kdyby Bílka přesvědčil včas, Brazílie mohla být blízko.

Dají se najít i góloví útočníci - Také poslední duel v Bulharsku potvrdil, že bídná produktivita je klíčovou slabinou národního týmu. Ale na Maltě dali Pešicemu gól Lafata, Kadlec i Pekhart, tedy všichni útočníci, jež trenér na hřiště poslal. Bílek přitom Lafatu na podzim v rozhodujících zápasech vůbec nenasadil a Kadlece měl jen jako náhradníka. V Bulharsku sice Kozák s Kadlecem neskórovali, ukázali však, že se dobře doplňují a napadáním už v zárodku akcí soupeře výrazně přispěli k tomu, že Bulhaři se téměř vůbec nedostávali do šancí.

Bořek už je dlouho Šikula - Bingo! Hráče, který se dostal do nominace až dodatečně jako náhrada za Rosického, šoupl Pešice okamžitě do základní sestavy. A bývalý kapitán jedenadvacítky Dočkal promptně dokázal, že je již delší čas Bořkem Šikulou. Duel v Sofii rozhodl jediným gólem zápasu, byl aktivní na kraji zálohy i v jejím středu, kam si podle svého gusta často sbíhal. Těžko pochopit, proč se Bílkovi nehodil do krámu. V kvalifikaci dal Dočkalovi prostor jen na 27 minut při březnovém propadáku 0:3 s Dánskem v Olomouci...

Rajtoral nemusí hrát jen proti Bulharům - S formou Gebre Selassieho to jde od jeho přestupu do Německa z kopce. Přesto hrál dál a plzeňského Rajtorala nasadil Bílek naposledy před rokem v domácím duelu s Bulharskem. Rajtoral dostal šanci až ve chvíli, kdy Gebre Selassie měl stopku pro duel na Maltě. Hráč Viktorie tam nahrál na gól, Pešice ho nechal v sestavě i v Bulharsku, kde patřil k nejlepším. Snad nebude muset Rajtoral čekat zase až na další utkání s Bulhary...

Mazuch nemusí jezdit jen jednou za tři roky – Dvanáct měsíců ještě nic není, Mazuch čekal na návrat do reprezentace dokonce tři roky! Až dosud si za ni zahrál jen jednou, na zájezdu v Americe proti Turecku. Když se na Maltě vykartoval Sivok, lišák Pešice dal Mazuchovi přednost před Procházkou. A zase zvolil dobře. „Moc dobře jsem věděl, že spolu se Suchým hrávali stopery ve všech mládežnických reprezentacích. A dobře. Navíc jsem měl informace, že se Mazuchovi aktuálně daří i v ukrajinské lize," vysvětlil Pešice.

Jak jednoduché, jak prosté. Český fotbal pochopitelně má své limity. Pešice však názorně ukázal, že reprezentace při citlivějším využití stávajícího kádru mohla a měla z přívětivě vylosované skupiny dojít minimálně do baráže!