Článek
Z fotbalového pohledu dosud město Manaus, které je dvanácté nejlidnatější v zemi, nepředstavovalo velké lákadlo. Nehraje se zde první ani druhá liga a nebýt zápasu Brazílie při cestě na mistrovství světa 1970, kdy pozdější šampióni porazili výběr Amazonie 4:1 před zraky tehdejšího prezidenta FIFA Stanleyho Rouse, poutaly by pozornost jen zdejší mimořádné přírodní scenérie.
Nejimpozantnější záležitost regionu dosud představoval bezpochyby soutok řek Negro a Solimeos, které tvoří Amazonku. U Manausu je tok v délce osmnácti kilometrů tvořen pruhem tmavé a kalné vody, aniž by došlo k promíchání. Nyní má však region o atrakci více.
Architekti stadiónu se nechali inspirovat tradicí v podobě v okolním pralese vyráběných slaměných košů. Zastřešení a plášť arény je navržen, aby kopíroval náčiní využívané denně domorodci. A stejně jako v minulosti se důsledně dbalo na ekologii. Dešťová voda se shromažďuje na jediném místě a následně ji lze použít na toaletách či k zavlažování trávníku. Bohaté sluneční záření zase představuje zdroj pro využití obnovitelné energie.
Co se stadiónem po šampionátu?
„Stadión musí představovat důležitý odkaz pro region a s ohledem na polohu dokumentovat rozmanitost amazonského deštného pralesa," vysvětluje Miguel Capobiango, architekt a koordinátor projektu.
Trošku záhadou je, jak místní správa se stadiónem naloží po šampionátu s ohledem na slabší výkonnost týmů v regionu. S originálním nápadem, jak arénu za 5,5 miliardy korun po turnaji využít přišel soudce Sabino Marques. „Bude složité naplnit arénu jen sportovními a kulturními akcemi s tím, že nebude ztrátová. Mohli bychom stadión přeměnit na vězení," prohlásil Marques, který je ve státě Amazonia členem komise pro vězeňský systém.
Obnovitelné zdroje jsou v kurzu
Ať už bude využití stadiónu v Manausu jakékoliv, obecně Brazilci nesmírně lpěli na využití obnovitelných zdrojů s ohledem na opakující se desetitisícové protesty za utrácení v souvislosti s šampionátem a následnou olympiádou v Riu (2016) místo řešení sociálních problémů.
A tak kupříkladu stadión v Curitibě disponuje obrovskými zásobníky, kde je možné uchovávat až 6 miliónů 270 tisíc litrů vody. Aréna Verdao ve městě Cuiaba je zase vystavěna z velké míry ze dřeva zdejšího pralesa, použity byly recyklované odpadky přeměněné na moderní stavební technologie, a tak je stadión přezdíván Velká zahrada.
Stadióny pro MS 2014 | |
---|---|
Rio de Janeiro | Maracana |
76 804 diváků | sedm utkání včetně finále |
Brasilia | Nacional |
68 009 diváků | sedm utkání |
Sao Paulo | Corinthians |
65 807 diváků | šest utkání vč. úvodního |
Fotaleza | Castelao, |
64 846 diváků | šest zápasů |
Belo Horizonte | Mineiro |
62 547 diváků | šest zápasů |
Salvador | Fonte Nova |
52 048 diváků | šest zápasů |
Porto Alegre | Beira Rio |
48 849 diváků | pět zápasů |
Recife | Pernambuco |
44 248 diváků | pět zápasů |
Cuiaba | Verdao |
42 968 diváků | čtyři zápasy |
Manaus | Amazonia |
42 374 diváků | čtyři zápasy |
Natal | Dunas |
42 086 diváků | čtyři zápasy |
Curitiba | Baixada |
41 456 diváků | čtyři zápasy |