Článek
Proti trestu pro Uruguayce Luise Suáreze se zvedá stále větší odpor. Je podle vás adekvátní za kousnutí do ramene Itala Giorgia Chielliniho?
Disciplinární trest ve fotbale, v tomto případě za závažné provinění v soutěžním utkání na mistrovství světa, musí samozřejmě obsahovat represi, ale i prevenci. V žádném případě by neměl být pomstou hráči za jeho chování. Luis Suárez tělesně napadl protihráče mimo boj o míč, bez úmyslu zúčastnit se v inkriminované chvíli hry, což je nepochybně vážné disciplinární provinění.
Mohlo mu přitížit, že se takového provinění dopustil už potřetí?
Fakt, že se u Suáreze jedná o recidivu, je pro něho přitěžující okolnost. I přes tyto nesporné skutečnosti, je však trest velmi nevyvážený a postihuje zcela nekompetentně i FC Liverpool, který samozřejmě nebyl v tomto případě ani provinilcem, ani účastníkem soutěže, ve které k provinění došlo. Rozhodnutí FIFA Suáreze fakticky vytěsňuje mimo fotbal z hlediska délky, rozsahu a struktury trestů, kterých je paradoxně několik.
Vy jste doslova nesnášel pojem exemplární trest. FIFA právě na exemplárnosti trest postavila. Není to nesmyslné?
Exemplární trest de facto znamená, že vybočuje ze standardní disciplinární praxe, že je takzvaně výstražný, že může sloužit jako příklad. Může se dokonce jednat o jakousi společenskou objednávku, což je v disciplinárním řízení nepřípustné. Suárez se provinil, o tom není pochyb, ale trest by měl být uložen v rámci legitimního očekávání.
V čem tedy podle vás udělala chybu disciplinární komise FIFA?
Nemohu objektivně posoudit disciplinární řízení, u něhož jsem nebyl přítomen a informace mám pouze z médií. Proto bych rozhodnutí disciplinární komise FIFA nenazýval přímo chybou. Žádná disciplinárka, natož FIFA, by však neměla za provinění v průběhu utkání, i když na mistrovství světa, potrestat hráče zastavením činnosti na devět soutěžních utkání za reprezentaci Uruguaye, čtyři měsíce na časové období, finanční pokutou, zákazem vstupu na stadióny, zákazem přestupů, autogramiád a podobně. Jedná se totiž o nesourodou směsici disciplinárních trestů, v odvolacím řízení velmi složitě přezkoumatelnou a v některých případech obtížně kontrolovatelnou a vymahatelnou.
Co tedy může být argumentem pro vysoký trest?
Argumentem pro vysoký trest musí být výhradně závažnost provinění a nikoliv jak sdělil šéf disciplinárky FIFA skutečnost ... „ že takové chování nelze tolerovat na žádném fotbalovém hřišti a už vůbec ne na mistrovství světa, které sledují milióny lidí“. S tím souhlasím, ale to není disciplinární provinění, pouze konstatování a popis prostředí. Navíc jsem nezaznamenal, jakou odpovědnost vyvodila FIFA vůči hlavnímu rozhodčímu utkání Rodriguezovi a jeho asistentům, když Suárez neobdržel ani žlutou kartu (budou dnes řídit semifinále Brazílie - Německo, pozn. autora). O odpovědnosti delegátů FIFA na utkání ani nemluvě.
Může FIFA zasahovat do kompetencí Jihoamerické fotbalové federace, nebo té anglické, potažmo orgánu, který řídí Premier League, což v podstatě udělala? Pokud ano, v jakých případech?
Disciplinární rozhodnutí FIFA by se měla vztahovat pouze na soutěže, které FIFA přímo řídí. Výjimkou jsou disciplinární tresty za velmi závažná provinění, ke kterým však nedochází přímo na hřišti, například tresty za doping, korupci, nekalé sázení a podobně.
Zákaz tréninku, zákaz přestupů, zákaz čehokoliv ve fotbale. Nehraničí to poněkud i s porušováním Základní listiny práv a svobod?
I z tohoto pohledu je trest nepřiměřený. K provinění došlo na hřišti, v průběhu utkání, proto by se trest měl vztahovat výhradně k zákazu této činnosti. Tréninky, přestupy, autogramiády nebo vstup na stadióny jsou zásahem do osobnostních práv Suáreze.
Čistě hypoteticky. Kdyby za toto provinění stanul Suárez před vaší disciplinární komisí, s jakým trestem by odešel?
Nejsem zastáncem hypotetických úvah, protože jsou v praxi neověřitelné. Vyslovím proto pouze svůj subjektivní názor. Především bych zahájil se Suárezem řádné disciplinární řízení, na které bych ho předvolal, dále bych předvolal Chielliniho, kapitána uruguayského mužstva, hlavního rozhodčího Rodrigueze a delegáta utkání Uruguay – Itálie. Vyžádal bych si rovněž odborný posudek z oblasti psychiatrie na Suáreze. Příslušné video záznamy by samozřejmě byly součástí disciplinárního řízení, ale bez účasti uvedených osob a jejich vyjádření, nemůže být disciplinární trest objektivní. Zbrklost a subjektivita do disciplinárního řízení nepatří.
Shodl byste se na něčem s disciplinárkou FIFA?
Na základě zjištěných skutečností bych se s FIFA skutečně hypoteticky mohl ztotožnit ve výši zastavení činnosti na osm až deset soutěžních zápasů za reprezentaci Uruguaye, pokutu bych však zvýšil na 200 000 švýcarských franků. Bylo by možné rovněž doporučit Chiellinimu, vzhledem k tomu, že se jednalo o tělesné napadení, obrátit se na soud. Odpovědnosti by se však u mne nevyhnuli ani rozhodčí, resp. delegát.
Co byste naopak určitě neudělal?
V žádném případě bych však neudělil trest na časové období čtyři měsíce, který se dotkne Premier League, ve které však k tomuto provinění nedošlo a rovněž bych z toho vyloučil neodpovídající tresty zákazů přestupů, tréninků, autogramiád a podobně, protože nemají žádnou přímou disciplinární souvislost s proviněním Suáreze na hřišti.
Může se proti trestu Suárez, případně Liverpool a uruguayský svaz bránit?
Zaznamenal jsem, že se odvolala Uruguayská fotbalová asociace, i když odvolat by se měl především ten, kdo byl potrestán, tedy Suárez. Asociace může jeho odvolání doporučit. FC Liverpool jako klub nebyl disciplinárně potrestán, proto se nemá proti čemu odvolat. Mohl by ale Suárezovo odvolání podpořit.
Lze předpokládat, že FIFA trest přehodnotí?
Jakákoliv prognóza je v této chvíli pouhou spekulací. Pokud by se však odvolací orgány FIFA touto kauzou komplexně zabývaly, měly by především odstranit strukturu a nevyváženost udělených trestů s přihlédnutím ke skutečnostem, o kterých jsme hovořili.
Kdybyste podobnou kauzu dostal na stůl k posouzení jako ombudsman Českého olympijského výboru, jak byste postupoval?
Můj postup i závěry by byly prakticky totožné jako mnou uvedené disciplinární řešení.
