Hlavní obsah

Kadeřábek se po Norsku ožení: Kdy a kde, je moje věc

Karel FeltSport.czPrávo

Po skvělém podzimu prožil obránce Pavel Kadeřábek obtížné jaro. Zranění mu dovolilo nastoupit jen do osmi zápasů. Před důležitou kvalifikací v Norsku je však v pohodě. Krátce po návratu z Osla si s přítelkyní Terezou Chlebovskou, Českou miss za rok 2012, řeknou ano, kdy přesně a kde, však tají.

Reprezentační obránce Pavel Kadeřábek o sezóně v Hoffenheimu i chystané svatběVideo: Sport.cz

 
Článek

Berete v současné situaci utkání v Norsku jako klíčový duel kvalifikace?

Vzhledem k tomu, jak jsme si dvěma domácími remízami pokazili situaci ve skupině, je pro nás teď každý zápas klíčový, pokud chceme uhrát druhé místo a baráž. Duely v Norsku, a Severním Irsku budou obzvlášť těžké, ale musíme je bodově zvládnout.

V čem je největší síla Norů?

Mají lepší ofenzívu než defenzívu, v té bychom nějaké skulinky najít mohli.

Červnový termín českému týmu ale v posledních letech nevyhovuje, nevyhrává...

Je to nešťastný termín. V Hoffenheimu jsme končili 20. května a s Nory hrajeme 10. června, to je víc než dvacet dnů bez zápasového a plného tréninkového zatížení. Samozřejmě jsem se udržoval individuálně, ale ten režim prostě chybí. Asi je to dané termínem finále Ligy mistrů. Nemá cenu si stěžovat, takhle to mají všichni a těžko s tím někdo něco udělá.

V jaké jste formě, když jste po zranění nastoupil v závěru sezóny už jen ke třem zápasům?

Jaro nebylo ideální. Na podzim jsem hrál všechna utkání, na jaře prvních pět, pak přišlo svalové zranění. Když jsem se chystal nastoupit, udělal jsem si něco se zády a zase musel čekat. Na tribuně jsem trpěl. Týmu se dařilo a mně bylo líto, že u toho nejsem na trávníku. Přemýšlel jsem, jestli mě trenér nechá nastoupit do toho krásně rozjetého vlaku. Udělal to, z čehož jsem měl velkou radost. Stihl jsem ještě tři utkání. Trochu rozehraný jsem, v Hoffenheimu jsme dohrávali bundesligu v pohodě, takže si ji snad přenesu i do reprezentace.

Hoffenheim si poprvé v historii vybojoval účast v kvalifikaci Ligy mistrů a vlastně má v horším případě jistou Evropskou ligu. Jak v Hoffenheimu tenhle úspěch vnímají?

Jako velký úspěch. Byli jsme trochu namlsaní tím, že jsme mohli postoupit do Ligy mistrů i přímo. Pokazil nám to zápas s Dortmundem, v němž nás trochu zařízl rozhodčí. To už je ale minulost. V Hoffenheimu se poháry nikdy nehrály. Jsme sice nenasazení, ale popereme se o postup. Věřím, že budeme mít plný stadión jako v závěru bundesligy. Na rozdíl od jiných klubů je u nás znát, jestli hrajeme nahoře, nebo dole. V tom druhém případě jich chodí méně.

Co pro tým znamená devětadvacetiletý kouč Julian Nagelsmann?

Hrozně moc. Dokázal nás zvednout, udělat z nás tým. Před každým zápasem nám říká, že můžeme porazit kohokoliv. Na každého soupeře nás perfektně připraví. Každý z nás ví, co v jaké situaci dělat, kam si nabíhat. Theo Gebre Selassie mi řekl, že ve vzájemném zápase vůbec nevěděli, co proti nám hrát. V 50. minutě jsme vedli 5:0. Letošní úspěch patří z devadesáti procent Nagelsmannovi.

Zažil jste evropské poháry. Ptali se spoluhráči, jaké to je?

Neptali se, protože jich je v mužstvu několik, kteří zažili to samé.

V boji o Ligu mistrů můžete potkat Plzeň, v Evropské lize může být nabídka českých klubů větší. Přál byste si potkat třeba Plzeň, Zlín, nebo Spartu, pokud postoupí?

Český tým bych si nepřál. Pro mne je to specifické. Lidé v Čechách budou srovnávat, a když se nám nebude dařit třeba i říkat, že hrajeme bundesligu a nemáme na český tým.

Máte nějaký svůj vysněný tým, proti němuž byste si chtěl zahrát?

Nikdy jsem nehrál v Anglii, chtěl bych to zažít.

Co případně Chelsea, Tottenham, Manchester United nebo City, nebo Liverpool či Arsenal?

Doufám, že se dostaneme do Ligy mistrů, takže věřím, že Arsenal (do LM nepostoupil) nepotkám. I ty ostatní jsou lákavé, ale přál bych si, abychom silné týmy potkali raději až ve vyřazovací fázi.

Když srovnáte svoje dvě sezóny v Hoffenheimu...

Ono se to srovnat nedá, byly úplně rozdílné, černá a bílá. Loni o záchranu, letos o evropské poháry. Z mého osobního pohledu byla ta první mnohem těžší. Hrál jsem střídavě, v té uplynulé jsem nastoupil pokaždé, když jsem byl zdravý.

Co říkáte situaci ve Spartě?

Jsem z toho smutný, trhá mi to srdce. Byla to bída... Doufám, že s novým trenérem přijde nový impuls. Ale teprve uvidíme, jestli to bude se zahraničním koučem super tah, nebo ještě větší problém. Doufám, že to první.

Po návratu z Norska plánujete svatbu s přítelkyní Terezou Chlebovskou, s níž máte osmiměsíční dceru Emu. Prozradíte, kdy a kde?

Rozhodně ne! To je naše soukromá záležitost.

Máte teď i rodičovské povinnosti. Ustoupil jim fotbal?

Náramně si to užívám, pochopil jsem, že fotbal není v životě úplně všechno, ale dávám mu jako vždycky vše, co je třeba. Emička mě pozitivně nabíjí, stres jsem hodil za hlavu. Když máte perfektní zázemí, přenesete si pohodu i na hřiště.

Když jste se přestěhovali začátkem roku do svého domku, říkal jste, že budete pěstovat rajčata a další zeleninu. Jaká byla první úroda?

Zatím žádná. Na zahradě se teď pracuje, před odjezdem jsme zadali, co se na ní má udělat. Až se vrátíme, měla by být připravená.

Kam pojedete na dovolenou?

Nejspíš zůstaneme v Čechách, s osmiměsíční Emičkou nikam daleko nechceme.

Reklama

Související témata: