Rubriky:

Ostatní

Porazili Barcelonu a zkasírovali šest stovek prémií. Ale tak to v naší éře chodilo, připomíná stoper Dukly Fiala

22. října 2019 07:36 - Praha

Osmadvacet tisíc diváků dorazilo na fotbalovou Julisku! Pražská Dukla hostila v úvodním duelu druhého kola Poháru vítězů pohárů na podzim roku 1981 španělskou Barcelonu. A kdo v sychravém a studeném říjnovém odpoledni na tribuny dorazil, nelitoval. Budoucí českoslovenští šampioni totiž španělský velkoklub porazili, a dokonce udrželi čisté konto, k čemuž vydatně přispěl stoper a později nejlepší fotbalista Československa Jan Fiala.

 

Vlastimil Vacek, Právo

„Postoupili jsme přes Glasgow Rangers, ale dalšího soupeře jsme moc neřešili. Přišli jsme na trénink a mezinárodní sekretář Dukly Josef Kolář nám prostě oznámil, koho jsme dostali. Přímé přenosy z losování, jak je znají fanoušci dnes, tehdy neexistovaly, o internetu nemluvě. Ale že bychom z Barcelony byli paf, to určitě ne. Měli jsme dobré mužstvo a nebáli se nikoho," vypravuje třiašedesátiletý Fiala, který získal s pražskou Duklou třikrát československý titul, s národním týmem vybojoval bronz na mistrovství Evropy a zahrál si i na světovém šampionátu ve Španělsku.

„Měli jsme za sebou velké zápasy. Třeba se Stuttgartem, který jsme o tři roky dříve i přes prohru 1:4 v prvním utkání dokázali v třetím kole Poháru UEFA vyřadit a postoupit až do čtvrtfinále. Proto se nám z Barcelony kolena nerozklepala," vzpomíná Fiala.

První utkání druhého kola Poháru vítězů pohárů
Dukla Praha - Barcelona CF 1:0 (1:0), hráno 21. října na pražské Julisce
Branku: 14. Kozák. Rozhodčí: Bergamo (Itálie), Diváci: 29 000.
Dukla: Netolička - Kapko, Macela, Fiala, Rada - Rott, Pelc, Kozák - Vízek, Nehoda, Kříž. Trenér Novák.
Barcelona: Artola - Alexanko, Manolo, Olmo, Pepito Ramos - Estella, Schuster, Tente Sánchez - Quini, Simonsen, Esteban. Trenér Lattek.

Navíc v tehdejší totalitní době neexistovaly o soupeřích žádné informace. Nebo jen minimální. Vždyť v novinách nevycházely ani výsledky zahraničních soutěží. V Anglii, ani nikde jinde na Západě o naší lize také nepíšou, tak co bychom psali o té jejich?! ´slýchali jsme. Sem tam se někomu podařilo z ciziny propašovat satelit, přes který se daly naladit německé stanice vysílající fotbal z Itálie, Španělska, Francie, či Německa. Jenže v Praze šlo jen o výsadu baráků na Vypichu nebo Petřinách," vzpomíná s úsměvem Fiala.

Motivací byly propisovačky

I přes značně omezené možnosti mu však v paměti utkvělo, že v klubovně na Julisce trenéři vždy hráčům s blížícím se zápasem „servírovali" informace o soupeřích prostřednictvím videa. „Trénoval nás Láďa Novák, který předtím působil v Belgii, kde měl spoustu známých. Dovezl nejen hromady propisovaček, jimiž nás motivoval a odměňoval při trénincích, ale pokaždé dokázal obstarat i videozáznamy o soupeřích. Dodnes netuším, jak se mu to za komunistů povedlo, nic méně video jsme na Julisce měli. Na tehdejší dobu šlo o záležitost nevídanou, i když pravdou je, že po dvaceti minutách v přítmí u televize většina z nás klimbala a usínala," popisuje Fiala.

Přijde senzace! Jak duel s Messim a spol. tipuje nejznámější fanynka Slavie?

Tehdejší trenér Dukly, jenž proslul jako levý obránce a pyšnil se stříbrem z MS v Chile, nejprve Duklu nachystal na bitvu se skotským sokem. „Doma jsme Rangers porazili hladce 3:0. Pak jsme ale přijeli k odvetě a mysleli, že se zblázníme, jaký to byl na tribunách v Ibrox Parku hukot. Navíc domácí hráli skvěle, strašně nás motali. Ale měli jsme náskok z Prahy, jeden gól vstřelili i na jejich hřišti, a tudíž jsme slavili postup. Tehdy totiž platilo, že týmy z Anglie nebo ze Skotska byly za kanálem La Manche poloviční. A to ještě v tom lepším případě."

Dukla pak 21. října hostila doma Barcelonu, která o dva roky dříve PVP, v té době druhou nejvýznamnější evropskou klubovou trofej, vyhrála a do Prahy mířila po devatenáctém triumfu ve Španělskému poháru. „Doma jsme sehráli výborný zápas, na který dorazilo na Julisku osmadvacet tisíc diváků! Přitom když na ligu přišly tři tisíce, byl to pro nás svátek. Měli jsme převahu, po čtrnácti minutách vstřelil Kozák za přispění jednoho ze španělských obránců gól a mohli jsme přidat i další," vzpomíná Fiala na těsné vítězství 1:0. „Tehdy se kladl důraz na individuální přístup. Každý musel hlídat konkrétního hráče, já jako stoper jsem zajišťoval ostatní. Docela jsem si zaběhal," směje se Fiala.

Odveta nevyšla

„Měli jsme vypsané prémie za postup do dalšího kola, i když se moc nepočítalo, že bychom vyhráli a přes Španěly se dostali dál. Když jsme ale doma Barcelonu porazili, vyplatili nám mimořádnou odměnu šest set korun," vzpomíná bývalý obránce, na jaké peníze si v jeho éře fotbalisté přišli.

Pro Pražany šlo o senzační vítězství. Barcelona měla na tehdejší dobu skvělý tým. Jeho největšími hvězdami byl dánský záložník Allan Simonsen, který získal dokonce Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy, a německý záložník Bernd Schuster, jenž v anketě France Footballu skončil rok předtím druhý za K.H. Rummeniggem. „Fotbalista jako hrom. Přezdívali mu Blonďatý Anděl, ale při dvojzápase s námi se ukázal jako normální dobytek. Zejména v odvetě. Jeho spoluhráči nesli prohru v Praze docela statečně, Schuster ji však neskousl a v Barceloně se choval jako nepříčetný. Do každého souboje chodil šlapákem, několikrát vzal kluky kopačkou do břicha, Petra Radu zranil tak ošklivě, že zápas nedohrál. Ale sudí německého legionáře vůbec nepotrestal," vybavuje si Fiala.

Barcelona? Z PlayStationu soupeřem! Pro Slavii minimálně zápas desetiletí

Právě Schuster tehdy uzavřel gólový účet zápasu na 4:0. „Těsná domácí výhra s čistým kontem byla z hlediska pohárové matematiky dobrým základem. Uvědomovali jsme si, že pro Barcelonu to není výsledek, který by nemohla zvrátit, ale doufali jsme, že při troše štěstí můžeme o postup zabojovat. Jenže jsme inkasovali už ve třetí minutě po rohovém kopu, třetí a čtvrtou branku dostali z přímých kopů a jeli jsme domů," přiznává Fiala, že k účasti v dalším kole bylo daleko.

Z Barcelony se tak vracel bohatší pouze o jedinečné zážitky. „Hlavně spojené se stadionem. Já hrál sice i na větších, ale atmosféra panovala na Camp Nou výjimečná. Navíc brankář Netolička udělal na diváky hned na začátku neslušné gesto, takže lidi po něm házeli banány a různé jiné ovoce. Byl to strašný hukot. Ani jsme si nemohli nic říct," šátrá ve vzpomínkách Fiala. „Zklamáním pro mě byla šatna. Na tehdejší dobu sice obrovská, s masérským stolem uprostřed, ale hrozně zašlá jako v nejnižší soutěži na nějaké zapadlé vesnici."

Barcelona nakonec celý ročník PVP vyhrála. „A musím říct, že zaslouženě. Kombinačně a technicky byli její hráči fantastičtí," vypravuje Fiala a vzpomíná, jak chtěli Katalánci po výhře a postupu měnit dresy. „Odmítli jsme s tím, že nesmíme. Něco takového totiž tenkrát muselo schválit vedení klubu," směje se Fiala. „Měli jsme sice na tehdejší dobu vynikající vybavení, ale na sezonu byly k dispozici jen tři sady. Kdyby zmizel jeden dres, celá sada by se musela vyhodit."

Cruyff kouří, hlásili vykulení sparťané! Který duel předčil v očích legendy triumf nad Barcelonou

Však také o tři sezony dříve právě kvůli ošacení vznikl pořádný poprask. „Po vítězství nad Stuttgartem totiž fanoušci v euforii vtrhli na trávník a servali z nás, co se dalo. Většina z nás dorazila do šatny jen ve slipech. Dresy i trenýrky byly fuč, což vyvolalo děsné pozdvižení," culí se Fiala.

V útrobách starého Camp Nou, který byl zmodernizován až pro olympijské hry v roce 1992, nakonec vyměnil svítivě žluté trenýrky za stejný kus výbavy Katalánců. „A následně jsem je v Praze směnil za parádní keramický popelník od Cinzana, což byla obrovská vzácnost," přidává k dobru zážitek spojený s totalitní dobou a vypravuje, jak Tomáš Kříž dovezl mimořádně objemný dárek: „Sunuli jsme se k autobusu a on vláčel obrovskou krabici a v ní stereo soupravu, která pochopitelně v Československu k mání nebyla. Tehdejší předseda Dukly Kocek jen vytřeštil zrak a pokoušely se o něj mdloby, ale stereo pochopitelně na ulici stát nenechal," popisuje Fiala, jak jedna z opor Dukly potěšila rodinu po návratu výjimečným elektronickým kouskem.

O mnoho desítek let později se Fiala, který kariéru končil ve francouzském Le Havru a FC Bourges, do Barcelony podíval znovu, byť jen v roli turisty. „Dopřáli jsme si prohlídku stadionu, nevynechali ani fan shop, který mě ohromil. Nejrůznější artikly pro kojence i seniory v klubových barvách ve třech patrech, z toho mi přecházel zrak. Úplně mě dostalo, jak mají všechno pro fanoušky podchycené."

ram,zp, Sport.cz

Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní