Článek
Jak hodnotíte své působení od převzetí mužstva?
Egyptské dvacítky jsem se ujal na začátku května. Od té doby jsme odehráli zhruba čtrnáct mezinárodních zápasů. Je obrovský rozdíl trénovat reprezentační dvacítku u nás a v Egyptě. Nyní si tréninkovou náplň v podobě kempů dělám zcela podle svých představ.
Co to znamená?
Minimum hráčů z mého výběru obléká dres ligového mužstva. Většina z nich působí v juniorské lize, takže si je bezu na kemp, který trvá šest dnů. Pak jsou zase v klubu a všechno se zase opakuje dokola.
Kolik hráčů tedy nastupuje v nejvyšší egyptské lize?
Asi čtyři moji hráči mají již profesionální smlouvy a občas nastupují za áčko v klubu. Gró mužstva ale působí jen v mládežnické soutěži.
Je to pro to, že nedosahují kvalit hráčů ze seniorských klubů?
Spíše se v Egyptě tímto způsobem pracuje. Oni na hráče příliš nechvátají, nechají je hrát níž. Do áčka veznmou jen ty, kteří na ligu okamžitě mají. Asi jednu třetinu hráčů mám z týmu Ahli a ze Zamalku, což jsou dva nejlepší místní kluby účinkující v africké obdobě Champions League. Propracovat se do základní sestavy těchto týmů je potom velmi složité.
Máte ve svém výběru také nějaké legionáře?
Pravdou je, že několik hráčů z této věkové kategorie působí mimo Nedosahují ovšem úrovně místních mladých fotbalistů. Až na jednoho, jenž hraje v týmu Ivana Haška v Al-Ahlí v Dubaji.
Jak jste spokojený s dosavadní přípravou?
Měli jsme velmi dobrý úvod, kdy jsem chtěl, aby si tým zvykl na jiný tréninkový režim a nové prvky. Všechny kluby v Egyptě hrají totiž hrají jen na tři obránce. Já jsem přišel s tím, že musíme hrát zónu a ne osobně bránit. Začínal jsem tak od bodu nula. Po technicko taktické stránce jsou na tom egyptští hráči hrozně špatně. Zatímco co se ovládání míče a kreativity týče, jsou egyptští hráči na odpovídající úrovni, s herní disciplínou, taktikou a organizací hry jsou na nule.
Jaké jste měl se zaváděnými novinkami úspěchy?
Podařilo se nám vyhrát turnaj v Maroku a další čtyři mezinárodní zápasy, takže úvodní bilance byla tedy velice dobrá. I hráči viděli, že jdeme správnou cestou. Potom jsme sice dvakrát prohráli, ale protože jsme ze čtrnácti zápasů inkasovali jen sedmkrát, jde pořád o dobrou bilanci. Za šest měsíců jsem odehrál v podstatě více zápasů, než s českým týmem za dva roky, nepočítám-li turnaj v Kanadě a mistrovství Evropy.
V přípravě se vám tedy daří, takže je stále vaším cílem postup do semifinále MS?
Nejraději bych hrál finále, což je nejen přání mé, ale i očekávání i egyptského svazu, který mi dává ty nejlepší možnosti. Samozřejmě bych si přál, aby na nadcházejícím mistrovství slavil zlato někdo z Čechů. Ať já jako trenér, nebo česká dvacítka.
Co říkáte na neúspěšný závěr kvalifikace české jednadvacítky, kde jste před svým odchodem na sever Afriky působil jako asistent trenéra Lavičky?
Je to složité hodnocení. Aspektů, které nakonec tento neúspěch zapříčinily, bylo víc. Problémem také je, že od posledního podzimního kvalifikačního zápasu do toho další uběhne půl rok, což je hrozně dlouhá doba. Nastalo hodně změn, ať už šlo o odchod do zahraničí Luboše Kaloudy nebo Martina Filla. Forma kolísala, někteří hráči nebyli k dispozici. Například stoper Šimůnek ve Wolfsburgu pravidelně nehrál. Najednou byl tým úplně jiný. To, že se prohrálo v Turecku, nebylo rozhodující. Chybou byla domácí prohra s Ukrajinou.
Nejvhodněji načasovaný ale nebyl ani odchod trenéra Lavičky od jedenadvacítky do Sparty dva zápasy před koncem kvalifikace...
Jak jsem Víťu Lavičku poznal, hrozně moc zvažoval, jak se má k nabídce Sparty zachovat. Myslím, že vedení letenského týmu mělo být shovívavější a mělo ho nechat dodělat tyto dva zápasy. Pokud by se na EURO postoupilo, potom by mohl přijít nový trenér. Mělo se najít jiné řešení, které by bylo ku prospěchu obou celků.
