Článek
"Tohle člověk asi zažije jen jednou za život. Sportovci mnohokrát ocenění nejsou a já jsem po Josefu Masopustovi teprve druhým fotbalistou, takže do určité míry na to jsem pyšný. Ocenění od prezidenta je velmi významná věc," řekl Panenka při středečním setkání s novináři ve vršovickém Ďolíčku. Tedy místě, které skvělému záložníkovi zajistilo nehynoucí slávu.
Když Panenka, který 2. prosince oslaví šedesátiny, vyznamenání přebíral, přehrával si v hlavě i celou svoji kariéru. "Ale byl bych nerad, kdyby se to bralo tak, že jsem to dostal jen za tu bělehradskou penaltu. Navíc já fotbal nedělal ani kvůli tomu, že bych pomýšlel na nějaká vyznamenání a metály," uvedl autor legendárního vršovického dloubáku, který na mistrovství Evropy v roce 1976 zajistil Československu ve finálovém penaltovém rozstřelu s Německem titul.
"Moje krédo bylo hrát pro lidi, aby si měli třeba v hospodách o čem povídat a dělat našemu fotbalu dobré jméno i v zahraničí. Aby to zkrátka nebylo jen o kopání do balonu. Tohle ocenění snad svědčí o tom, že jsem se to snažil dělat co možná nejlépe. Něco po mně zůstane," řekl Panenka.
Panenka přispěl k zlepšení česko-rakouských vztahů
Prezidentská kancelář jeho ocenění zdůvodnila že tím, že někdejší opora Rapidu Vídeň přispěla i ke zlepšování česko-rakouských vztahů. Oceněn byl i za vůdčí roli, kterou sehrál při znovuobnovení Bohemians 1905, kterým před třemi lety hrozil zánik a Panenka jim výrazně pomohl k zachování existence. Nyní je v druholigovém klubu prezidentem a dnes zaměstnancům přinesl ukázat prezidentskou medaili s diplomem.
"Ale nejsem typ, který by se tím nějak chlubil. Na druhou stranu by si takové ocenění zasloužilo lepší místo než u mě doma ve sklepě, kde mám takovou svoji malou síň slávy," poznamenal Panenka.
Při slavnostním ceremoniálu si v duchu říkal, co jestli má na takové ocenění nárok. "Když jsem tam stál vedle lidí, kteří třeba ve válce nasazovali svůj život," uvedl Panenka. Jinak se ale na Hradě cítil dobře. "Hlavně jsem zase po dlouhé době na nějaké akci patřil k nejmladším. To už se mi také dlouho nepovedlo," řekl s úsměvem.
Panenka se s prezidentem zná z golfu
Mezi dalšími oceněnými se rychle rozkoukal. "Třeba jsem si krásně popovídal s žokejem Havelkou. A také jsem mu záviděl tu jeho vitalitu a pohyb: je mu devadesát a na stole nám tam předváděl stojku. Takhle bych na tom chtěl být v mých pětašedesáti. Jenže on má 43 kilo a to já už také nedohoním," líčil Panenka.
S prezidentem Klausem se zná z tenisových a golfových turnajů. "Říkal, že už mám jít na tu operaci s kyčlí. Dal mi kontakt na doktora, který výměnu dělal jemu," uvedl Panenka, kterého sužují problémy s kyčelním kloubem stejně jako nedávno Klause. "Na operaci půjdu, jen nevím v jakém roce," konstatoval.
Panenka dál doufá, že si ještě někdy milovaný fotbal zahraje. Kvůli současným zdravotním potížím nemůže. "Ale třeba se dočkám," řekl.
