Článek
Podle stížnosti by do činnosti fotbalového hnutí neměla zasahovat policie ani soudy. Ovlivnění ligového zápasu prý nelze označit jako "obstarávání věci obecného zájmu", což je jedna z podmínek pro potrestání za korupci. Představa, že stát bude zasahovat do "ryze dobrovolné občanské aktivity" a bude se zabývat tím, zda rozhodčí nebyl podplacen, je podle Pučkovy stížnosti hrozivá.
Senát Ústavního soudu se zpravodajkou Eliškou Wagnerovou zaujal opačný postoj. Vrcholový fotbal je prý nejen soukromou věcí klubů a fotbalistů, ale také celospolečenským fenoménem s mnoha ekonomickými souvislostmi a značným dopadem.
"Soutěže v kopané je na místě vnímat jako záležitost celospolečenskou a této skutečnosti je potřebné dát výraz v podobě zájmu na jejich regulérnosti a řádném průběhu s vyloučením vědomého ovlivňování výsledků utkání," stojí v usnesení.
Prý to byl jen žert
Puček údajně v roce 2003 ovlivnil výsledek zápasu slovenské ligy mezi Banskou Bystricou a Púchovem. Podle policejních odposlechů hovořil asistent rozhodčího Jiří Vodička, jenž byl delegován na utkání, telefonicky s Pučkem. Ten mu údajně slíbil, že ho v Banské Bystrici čeká 70 litrů kvalitního českého vína. Podle obžaloby to znamenalo úplatek 70 000 korun. Puček i Vodička však před soudem shodně prohlašovali, že to byl jen žert.
Případem se zabýval nejprve havířovský soud, poté Krajský soud v Ostravě pravomocně uložil oběma sudím pokutu 70 000 korun. Trest posléze potvrdil ještě Nejvyšší soud.
Puček býval označován za nejlepšího českého fotbalového rozhodčího. Poprvé se objevil ve federální lize v roce 1990, osm let figuroval na mezinárodní listině FIFA. V roce 2004 popáté vyhrál Křišťálovou píšťalku pro nejlepšího domácího rozhodčího.
Ve stejném roce ukončil kariéru sudího, protože média začala spekulovat o jeho úloze v korupční aféře. Později byl Puček sportovním manažerem Slavie Praha. Po výroku ostravského soudu z fotbalu odešel.
