Rubriky:

Ostatní

Češi chtějí reprezentanta v UEFA, jak dlouho jim to ale potrvá?

25. června 2009 12:03 - PRAHA

Vrátit české vyslance zpátky do prestižních funkcionářských pozic v mezinárodním fotbale. I to je jeden z cílů Ivana Haška, který je nejsilnějším kandidátem na funkci předsedy svazu. I kdyby však tento týden na valné hromadě uspěl, návrat na pozice v UEFA bude dlouhodobějším procesem. Zatímco bafuňáři vedli v posledních letech domácí války, jejich mezinárodní vliv se vytrácel.

Mají na koho navazovat. Je však otázkou, jak dlouho bude českým fotbalovým funkcionářům návrat na vyklizené mezinárodní pozice trvat.

Nejdál to zatím dotáhl Václav Jíra, který byl na přelomu 80. a 90. let minulého století místopředsedou UEFA. Jeden z panelů UEFA, trenérský, se dodnes jmenuje po něm. Jíra hodně bojoval za vzdělávání koučů a byl duchovním otcem evropských trenérských licencí. Do výkonného výboru UEFA se pak v 90. letech dostal František Chvalovský, který však kvůli svým podnikatelským problémům skončil nejen jako předseda ČMFS, ale také v UEFA.

Hašek by chtěl mezinárodní pozice dobýt zase zpátky. Spoléhat se bude především na bývalého generálního sekretáře svazu Petra Fouska. „Je to jeden z našich nejschopnějších funkcionářů směrem do zahraničí a je škoda, že svá místa opustil. Věřím, že se na ně za pomoci svazu zase vrátí. Nejen on, ale i další,“ doufá Hašek.

„Občanskou válkou“ Češi oslabili

Fousek se pohybuje v mezinárodním fotbale patnáct let. Jako delegát má na kontě kolem 140 zápasů v evropských pohárech, 11 let byl v jedné z komisí FIFA a 13 let v komisi UEFA.

Je zastoupení v mezinárodních orgánech opravdu tak důležité? „Někdy se přeceňuje, jindy podceňuje. Ale velký význam má. Jde především o přístup k informacím a možnost ovlivňovat některá rozhodování,“ ujišťuje Fousek.

O místa ve výkonném výboru mohou usilovat jen předsedové národních svazů, další čelní pozice náleží generálním sekretářům, případně místopředsedům. Kandidáti musejí splňovat několik předpokladů. Odbornost, jazykové vybavení, vystupování, důvěryhodnost, jakýsi „sociální talent“ včetně délky funkcionářského působení a konečně i doporučení národního svazu.

Na poslední bod Fousek doplatil, protože za Mokrého éry byl z funkce generálního sekretáře ČMFS odvolán a pak byla jeho mezinárodní pozice za svaz neudržitelná, rozvíjet ji mohl jen sám za svou vlastní osobu. „V českém fotbale běží už několik let občanská válka a za tu dobu jsme se mezi sebou dost povraždili,“ avizuje Fousek, že návrat bude pro Čechy během na dlouhou trať. Etablování funkcionářů na mezinárodní úrovni není otázka roku nebo dvou, ale pěti, deseti let.

Chvalovskému pomohlo stříbro z Anglie

Příkladem je postup Chvalovského, který na vstupu do výkonného výboru UEFA pracoval šest let. Kromě toho, že byl jazykově vybavený, potvrdil rčení, že nejlepší diplomacie se dělá na hřišti. Nejvíce totiž vytěžil z výkonů reprezentace, především postupu do finále EURO ´96.

Jeho domácí nástupci Obst a Mokrý už takové mezinárodní ambice neměli. Haškův tým však cítí, že na roli Chvalovského je třeba navázat. Jediným renomovaným českým zástupcem, který domácí čistky přečkal, je totiž jen osmdesátiletý Rudolf Baťa, čestný generální sekretář ČMFS, ten je však již za věkovým limitem pro funkce v UEFA nebo FIFA.

Chvalovský si byl dobře vědom, že jako představitel středně velké fotbalové země by se měl zařadit za nějakou výkonnou „lokomotivu“. Tou pro něj byli Němci a úzké vazby s nimi českému fotbalu v 90. letech hodně pomohly. „Třeba při zakládání profesionálních soutěží jsme začínali na zelené louce. Díky zkušenostem německého svazu jsme se však vyvarovali spoustě chyb a třeba s licencemi začali dříve, než s nimi přišla UEFA,“ poukazuje Fousek na jednu z podstatných konkrétních výhod pro celý český fotbal.

Pavel Dosadil, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní