Hlavní obsah

Byla to má poslední šance, litoval Máčala a vzápětí s Bahrajnem opět zvítězil

Slzy už oschly. Fotbalistům Bahrajnu i českému trenérovi v jeho službách Milanu Máčalovi. „Věčná škoda, protože to byla zřejmě má poslední šance zúčastnit se mistrovství světa,“ litoval Máčala po prohře v barážovém duelu na Novém Zélandu, která znamenala konec triumfálního pochodu bahrajnského národního týmu kvalifikací o postup do Afriky.

Foto: Ross Setford, ČTK/AP

Trenér Bahrajnu Milan Máčala poté, co jeho tým nepostoupil na MS

Článek

Co se vůbec v Bahrajnu dělo, když jste se z Nového Zélandu vrátili?

Samozřejmě zavládl obrovský smutek, mnozí z hráčů se ocitli psychicky úplně na dně a my je museli před kvalifikací o Asijský pohár, jež nás hned po čtyřech dnech čekala, dávat dohromady. Nakonec ale převážilo vědomí, že jsme se stali vlastně čtvrtým nejlepším mužstvem v celé Asii a  hlavně za sebou nechali Saúdskou Arábii. Rivalita mezi zeměmi Perského zálivu panuje obrovská a vyřadit Saudy v kvalifikaci a ještě je vůbec poprvé v historii předstihnout i na žebříčku FIFA, to byla pro malinký ostrůvek nesmírná satisfakce. Vždyť my tady v Bahrajnu máme všehovšudy devatenáct mužstev první a druhé ligy, přičemž všechna utkání se hrají jen na třech stadiónech.

Zklamání muselo zavládnout na malém ostrově o to větší, že jste podruhé klepali na brány mistrovství světa a podruhé jste poslední zápas nezvládli...

Před čtyřmi lety skončil Bahrajn na Trinidadu a Tobagu, s nímž hrál na jeho hřišti bez branek a doma prohrál 0:1, tentokrát se pro nás stal konečnou Nový Zéland. Doma jsme nastřelili tyč a měli další dvě vyložené šance, které nešlo nedat, přesto jsme uhráli jen bezgólovou remízu, v odvetě jsme zahodili penaltu a pár dobrých příležitostí, takže jsme nakonec po trestuhodné chybě obránce prohráli 0:1 a skončili zase těsně pod vrcholem. Obrovská škoda, protože postup na mistrovství světa by Bahrajnu a fotbalu nesmírně pomohl v růstu. A my jsme opravdu postoupit mohli.

Pro vás ale určitě také škoda, protože jste měl zřejmě poslední šanci podívat se jako trenér na světový šampionát.

Snil jsem o postupu, věřil jsem, že zápas na Novém Zélendu zvládneme a já si pak vyjedu do hor nad Willingtonem, kde si dáme s asistentem Ivanem Huckem skleničku skvělého novozélandského Savignonu Blanc, ale na prohru se nám pít nechtělo. Raději jsem se vrhnul do nové práce, protože čtyři dny po posledním barážovém duelu o světový šampionát nás doma čekalo zmiňované pokračování Asijského poháru s Jemenem. Mohli jsme sice požádat o přeložení zápasu na leden, ale tím bychom se dostali mimo FIFA termíny a tudíž bychom nemohli úpoužít devíti profesionálů, jež v mužstvu máme.

To vám opravdu vedení bahrajnské fotbalové asociace nevyčítalo, že jste jejich výběr do Afriky nedovedl? Nepředhazovalo vám neproměněnou penaltu, která vás stála postup?

Fotbal tady v Arábii běží v tak obrovsky rychlém sledu, že na nějaké hodnocení nebyl čas, i když my už analýzu děláme. A na neproměněnou penaltu zatím rovněž nedošlo. Paradoxem samozřejmě je, že ji kopal stoper, který měl na starost i střelce novozélandského gólu Fallona. Jmenuje se Adna Sayed a v anketě Asijské fotbalové asociace je vybrán mezi pět nejlepších hráčů kontinentu. V přípravě nezahodil jednu jedinou. A to jsme se nácviku penalt věnovali pět dnů v jednom kuse, kdyby snad měl o postupujícím rozhodovat rozstřel. Já měl dokonce nutkání exekutora na poslední chvíli změnit, ale protože už jsem se v minulosti v podobném případě už jednou spálil, nechal jsem pokutový kop na hráči, který se cítil nejlépe. Ale bohužel.

A kdybyste měl kvalifikační tažení hodnotit vy sám?

Pak bych musel přiznat, že jsme nemuseli do baráže se Saúdskou Arábií a poté s Novým Zélandem a mohli na mistrovství světa postoupit přímo. Vždyť třeba s Austrálií jsme přišli o body v 93. minutě, kdy brankář podběhl centrovaný míč, vždyť s Japonskem jsme inkasovali v 92. minutě, kdy hlavička málem z půlky hřiště přeletěla gólmana. Nakonec jsme museli absolvovat martyrium dvaceti utkání, překonávat vzdálenosti a časová pásma, o nichž se Evropanům vůbec nesní, trávit na cestách třeba dvacet hodin, neboť k osmi zápasům venku jsme letěli normální turistickou linkou a jen dvakrát dostali speciál.

Takže k žádnému stínání hlav po barážovém nezdaru v Bahrajnu nedošlo a vy s národním týmem budete pokračovat dál.

Už pokračuji, protože v kvalifikaci o postup do finálových bojů Asijského poháru, které se budou odehrávat v roce 2011 v Kataru, jsme po vítězství nad Hongkongem a Japonskem teď porazili Jemen 4:0, po třech zápasech máme plný počet devíti bodů a cestu ze skupiny na dosah. I s devíti body by se mělo postupovat, my ovšem máme ještě tři zápasy k dobru.

O další angažmá v Bahrajnu se tedy nebojíte...

Smlouvu mám do června příštího roku s dvouměsíční výpovědní lhůtou a co bude dál, to zatím neřeším. Do finále Asijského poháru už jsme skoro postoupili a možná už nás tu nebudou potřebovat. Začneme pomalu dávat dohromady olympioniky a všechno poběží nanovo. Byl to náročný rok, ale další polovina roku by teď měla být klidnější.

Reklama

Související témata: