Článek
Na mistrovství Evropy startuje popáté, na mistrovství světa byl dvakrát. Jako jediný ze současného kádru pamatuje zisk bronzu v roce 2003 a věří, že tehdejší úspěch jeho tým nyní v Maďarsku nejméně vyrovná. V rozhovoru pro ČTK se však zanedlouho pětatřicetiletý futsalista svěřil, že každý další zápas na šampionátu bere jako velký svátek a věří, že ve čtvrtečním semifinále se mu podaří poprvé v životě ochutnat výhru nad Španělskem.
Už poslední zápasy proti Maďarsku a Itálii ale pro něj byly zážitkem. "S Maďarskem kvůli tomu obratu to byl možná nejhezčí zápas mé kariéry. Mělo to prostě všechno, navíc před vyprodanou halou, která hnala domácí," připouští Dlouhý, že si svůj 143. zápas v reprezentačním dresu užil jaksepatří.
Zápas s Maďary futsalisty zjevně nakopnul, proti Itálii šli na palubovku s plánem si utkání užít a soupeře zaskočili. "Nemáme s nimi nijak zvlášť dobrou bilanci, ale vzpomínám si třeba na výhru v přáteláku, kde jsme zahráli uvolněně a dokázali jsme vyhrát. Soustředili jsme se hlavně na začátek, kdy často inkasujeme," naznačil Dlouhý základ úspěšné strategie.
Taktický výkon však gradoval před závěrem, kdy trenér Tomáš Neumann začal hrát za stavu 3:3 power play. Šokovaní komentátoři na televizních stanicích mluvili o nebývalém hazardu, překvapeni byli zjevně i Italové, fanoušci se třásli strachy. Ne tak čeští hráči.
"Abych se přiznal, já na to myslel už během hry ještě před tím oddychovým časem. Docházely nám síly a tohle bylo vhodné řešení jak podržet míč a případně se pokusit o zakončení. Máme tento způsob hry dost nacvičený, věříme si," podotkl Dlouhý.
Sám přesto stále nechápe, jak se z futsalové Popelky, na kterou před turnajem pasovali experti český celek, stal nečekaný semifinalista. "Neumím si sám dobře vysvětlit, co se tady všechno stalo. Možná jsme si na začátku turnaje málo věřili, někteří kluci zažívají premiéru na velké akci, možná nám chybělo větší sebevědomí. Vydalo by to asi na nějakou futsalovou příručku, ale je třeba vidět, že zvládáme koncovky, které nás dostávají dál," míní futsalista.
Nad Španělskem na rozdíl od Italů ještě Češi nikdy nevyhráli. "Celou moji kariéru provází jen prohry, snad dvacetkrát jsem prohrál. Vyřadit je právě tady, to by byla opravdu pecka," sní o životním úspěchu futsalový kanonýr, kterému 100. branku připsala na svém webu v duelu s Itálií nejdříve i UEFA, ale brzy svoji chybu napravila, neboť šlo o vlastní gól. "To by mě ani netěšilo, v tom jsem vůbec nefiguroval," žertuje Dlouhý o tom, že na chvíli překonal rekordní metu.
Jenže kvůli tomu asi futsaloví diváci budou muset dál čekat, až se Dlouhý trefí. "Nechci dělat žádná prohlášení, že to je moje poslední mistrovství. Futsal byl stále na prvním místě, stejně jako fotbal či plážový fotbal," připomněl Dlouhý své souběžné kariéry, které ho ale připravily o soukromí.
"Už budu muset začít budovat zázemí pro rodinu, jen nejdříve musím nějakou sehnat," obrátil tradičně v žert vážnější osobní téma. "Každopádně tu stou branku určitě vstřelím, a dokud se mi to nepodaří, jen tak neskončím," slíbil futsalista, který se bude ve čtvrtek snažit napodobit fotbalové překvapení z Eura před čtrnácti lety.
Trochu futsalistům pomáhá i to, že na dálku sledují zápasy českých házenkářů na evropském šampionátu v sousedním Rakousku. "Už jsme si říkali, že máme stejný osud: nejdůležitější krok jsme udělali s Maďary. Snad se nám podaří udělat ten další, abychom udělali fanouškům velkou radost," vzkázal Dlouhý do vlasti, kam se vrátí s mužstvem nejdříve v neděli večer. O den dříve se totiž hraje finále i zápas o třetí místo. A národní tým v programu určitě chybět nebude.
