Rubriky:

Ostatní

Lavička po sezoně snů v Sydney: Vím, že se to nemusí opakovat

9. dubna 2010 17:52 - PRAHA

Ve fotbalovém trenérovi Vítězslavu Lavičkovi už pomalu dozněly dojmy z oslav po jeho snové úvodní sezoně v australském týmu Sydney FC. I přesto si při měsíční dovolené doma v Praze občas vzpomene na velké emoce, které prožíval se svým asistentem Michalem Zachem při cestě za vítězstvím v základní části australské ligy i následném play-off, které Sydney zakončilo výhrou ve finále po penaltovém rozstřelu před téměř padesáti tisícovkami diváků. Víc už ale Lavička myslí na další sezonu, v níž bude s výrazně oslabeným týmem Sydney v roli štvance.

 

archiv

Zážitky z povedeného roku ale také z hlavy úplně vytěsnit nemůže. "Byly to nepopsatelné okamžiky, které v člověku zůstanou napořád. Nemůže to vyprchat, ale také dobře vím, že se něco podobného už také nemusí opakovat," prohlásil Lavička. Šestačtyřicetiletý kouč, kterého hráčská asociace v Austrálii zvolila za nejlepšího trenéra roku, však dle svého zvyku při ohlédnutí za veleúspěšným rokem šetří velkými slovy.

"Za vším stojí týmový úspěch. Bez hráčů, realizačního týmu, fanoušků a hlavně rodiny bych to měl daleko složitější," uvedl Lavička. "A ve fotbale se pohybuju už dost dlouho na to, abych věděl, jak jsou v něm věci pomíjivé. Třeba se přestane dařit a všechno může být jinak," řekl Lavička.

Žádnou satisfakci nepocítil

Když se Sydney uspěl na obou frontách, vůbec prý nepocítil satisfakci při vzpomínce na to, jak na podzim roku 2008 při své předchozí štaci i se Zachem museli předčasně opustit lavičku pražské Sparty, kde vydržel jen tři měsíce. "Vůbec to tak neberu. V trenéřině jste jednou nahoře a pak zase hned dole. Jsem rád, že teď přišlo úspěšné období, ale na své práci jsem stejně nic zásadního nezměnil. Pořád věřím stejným hodnotám: největší hvězdou je tým," poznamenal Lavička.

Jako hráč získal sedm titulů s pražskou Spartou, pak na Letné v roli asistenta trenéra pomohl k ligovému prvenství čtyřikrát. V roce 2006 přivedl na vrchol jako hlavní kouč Liberec a nyní uspěl i na zahraniční misi: v polovině února se Sydney vyhrál základní část australské ligy a o pět týdnů později mužstvo přivedl na vrchol i ve vyřazovací části, takzvaném Grand Final.

Sydney trochu připomněla jízdu s Libercem

Lavičkovi se však nechtělo do srovnání jednotlivých úspěchů. "Ty bezprostřední emoce jsou všude podobné, ať titul uhrajete kdekoliv. Dodnes vzpomínám na úspěch s Libercem, stejně jako na roky ve Spartě," přemítal Lavička. "Ale v Sydney mně to trochu připomnělo tu jízdu s Libercem. I tady byla ta parta, vztahy a atmosféra parádní," řekl Lavička.

Působení v Sydney bere také jako velkou životní zkoušku, při které musí o svých kvalitách přesvědčit v novém prostředí. Na počátku museli v první řadě s asistentem Zachem překonávat jazykovou bariéru, když se postupně museli vpravit do angličtiny a hráčům vysvětlit přesně to, co po nich požadují.

"Nebyla to jednoduchá věc, přestože jsme nějaké základy měli. Když ale člověk přijde do reality, je to trochu o něčem jiném," vzpomínal Lavička. "Udělali jsme sice i v tomto ohledu kus práce, ale pořád cítím, že se musím zdokonalovat. Občas jsou chvíle, kdy pořád hledám to správné slovo a pokud Australané spustí tu svojí angličtinu, je těžké se chytit. Na druhou stranu to není klíčový problém, který by nás brzdil," vysvětlil Lavička.

Rozdíl v myšlení klubových šéfů

"I kdyby sezona nedopadla tak dobře, tak už jen žít v jiné zemi, naučit se jazyk a poznat s celou rodinou jinou mentalitu je obrovské obohacení. Každému bych přál něco podobného poznat," řekl Lavička.

Samotné angažmá v Sydney pro něj také pokaždé nemělo idylický průběh. Společně se Zachem třeba v listopadu dumali nad tím, kde je problém, když jejich tým třikrát v řadě prohrál. Tehdy však prý poprvé poznal, jaký rozdíl je v myšlení a postojích klubových šéfů v českém prostředí a u protinožců.

"Když se nám ne úplně dařilo, přišel spolumajitel klubu a vyjádřil nám všem plnou podporu. Řekl mi: 'Zůstaň v klidu, pracuj, jak nejlépe umíš, máš absolutní podporu'. To se třeba u nás a obecně v Evropě ne vždy nosí. Tady jsem prožil jinou zkušenost. Možná za to může i odlišná mentalita," podotkl s úsměvem Lavička, který už během ledna se Sydney prodloužil smlouvu o další rok.

"Neměl jsem důvod říci ne. Jsem šťastný za to, s jakými lidmi můžu pracovat," prohlásil Lavička, jehož tým se dokázal v play off vyrovnat také s porážkou s Melbourne Victory, aby vzápětí do finále postoupil přes Wellington a v něm na penalty jeho tým na půdě Melbourne nakonec zvítězil.

Všichni hráči pracovali po celou sezónu

Podle Lavičky jeho týmu během sezóny pomohly výrazné osobnosti v mužstvu, které prý ukázaly cestu ze začínající krize ven. Ať už to byli ofenzivní hvězdy John Aloisi se Stevem Coricou, slovenský záložník Karol Kisel, obránce Simon Colosimo či brankář Clint Bolton.

"V těžším období zůstali pozitivní. Protože jsou skvělí charakterově, tak podrželi mladší hráče a v zápasech i na trénincích šli příkladem. Z té soudržnosti jsem měl skvělý pocit. I z toho, jak všichni hráči pracovali po celou sezónu. Australané jsou pohodáři, ale přístup měli fantastický," pochvaloval si Lavička.

O to víc jej teď mrzí, že všech pět opor po sezóně v Sydney skončilo. Aloisi, Bolton a Colosimo míří do nově vzniklého celku Melbourne Hearts, Corica ukončil kariéru a Kisel se rozhodl pro návrat do české ligy. I proto Lavička tuší, že další sezóna bude o dost náročnější než ta letošní ověnčená řadou triumfů.

Byť možná Sydney získá slavného útočníka Harryho Kewella, který prošel Leedsem, Liverpoolem či Galatasarayem Istanbul. "Počítám s tím, navíc se říká, že druhý rok je vždycky těžší. Na druhou stranu to beru jako velkou výzvu. Musíme přebudovat tým a pokusit se udržet dál na nejvyšších pozicích," přál si Lavička, který se 5. května vrátí do Austrálie, aby s vedením klubu začal pracovat na získání nových posil. Jednou z nich by měla být hvězda anglické Premier League Robbie Fowler a není prý vyloučeno, že si Lavička přivede i českého krajana.

ČTK

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní