Článek
Kisel by rád našel angažmá v Praze nebo její blízkosti, i když na rok strávený v Austrálii prý do konce života nezapomene. "Byl to pohádkový rok, neskutečně jsem si to užíval. Poznal jsem skvělé lidi, výborného trenéra, udělali jsme úspěch a ještě jsme mohli žít v krásném městě. Ale je čas se vrátit domů," řekl Kisel, který za svůj domov už společně s manželkou považuje právě českou metropoli.
Trenér Sydney Vítězslav Lavička loni Kisela do mužstva přivedl a hodně si chválil jeho přínos pro tým. Proto ho mrzí, že se Kisel nedohodl na prodloužení smlouvy, byť o to český kouč velmi stál.
Lavička: Stěžejní hráč
"Byl jedním z našich stěžejních hráčů. Ukázal velké zkušenosti, na hřišti byl nepostradatelný, ale stejně tak byl pro všechny hodně cenný i kvůli svému charakteru," uvedl Lavička. "S Karolem jsme o tom mnohokrát mluvili, ještě nějaká malinká naděje možná existuje, ale už jsem se smířil s tím, že odejde. Jeho rozhodnutí musím respektovat," podotkl Lavička.
I Kisel si spolupráci s Lavičkou pochvaloval. "Hlavně díky němu byla atmosféra v týmu vynikající. Trenér je vždycky základem dobré nálady a od toho jsme se pak odrazili k dobrým výsledkům," líčil Kisel, který se Sydney v únoru slavil triumf v dlouhodobé části soutěže a o měsíc později i výhru v play off.
V Čechách jsou oslavy bouřlivější
A pak se mohl vrhnout do víru oslav. I když prý nebyly bouřlivé, jak by čekal. "Kde se v Čechách s oslavou začíná, kluci v Austrálii většinou končí. Vždycky jsem se ptal, co se bude dít dál, a oni suše prohlásili, že to je všechno," líčil Kisel s úsměvem. Přesto mu utkvěly v paměti chvíle, kdy po posledním utkání play off se spoluhráči juchali před padesátitisícovým kotlem v Melbourne, stánku svého úhlavního nepřítele, kterého zdolali až po penaltovém rozstřelu.
Při návratu do Sydney si však celý tým euforii ze zisku titulu užil. "Vrcholem bylo, když nás pozval na luxusní jachtu spolumajitel klubu. Celé odpoledne jsme jezdili kolem pobřeží a stavěli na plážích. A kdo se nebál žraloků, skočil si i do vody," žertoval Lavička. "Já si skočil, ale trenéři se neodvážili, drželi je na palubě na řetězu. Báli se, aby se jim něco nestalo, protože pana Lavičku tam vyvažují zlatem," opáčil Kisel a skromný Lavička jen kroutil hlavou.
Domů se vrací v lepším rozpoložení
Kisela během sezóny prý mile překvapila úroveň australského fotbalu i tamní soutěže. Stejně tak mu sedli i spoluhráči. "Nezapomenu na Coricu i Aloisiho, to jsou opravdové australské hvězdy, strašně populární kluci. A také jsem byl nadšený z toho, jaký tam všichni mají přístup. Jsou to profíci se vším všudy, nic neošidí. Chytlo mě to, zase jsem tam z fotbalu měl radost. Vracím se domů v lepší fyzickém i psychickém rozpoložení, než jsem odcházel," tvrdil Kisel, kterého loni kouč Sparty Jozef Chovanec označil za neperspektivního hráče a svolil k jeho odchodu.
I proto se zdá možná nepochopitelné, proč Kisel mění Austrálii za českou realitu, v níž možná znovu tvrdě narazí. "Jsem úplně v klidu, žádné růžové brýle nenosím. Naopak se do českého fotbalu těším," řekl Kisel, který zatím netuší, kde zakotví. "Zatím to neřeším, jsem volný hráč a mám spoustu času na rozhodnutí."
Nechtěl, aby mu ujel vlak
Jeho návrat do Prahy má prý několik důvodů, nejen ty fotbalové. "Prostě jsem chtěl zpátky, protože kdybych zůstal v Austrálii ještě rok, ještě víc by mně tady ujel vlak. Mám také rozjetý nějaký byznys a také chci dodělat školu," vysvětloval Kisel, který musel kvůli angažmá v Sydney přerušit studia na plzeňské právnické fakultě.
"Možná bylo lepší, když jsem byl pryč. Jak vypukl ten skandál s udělováním titulů, bylo mi jasné, že by se o mně hned začalo v té souvislosti mluvit také. Naštěstí mám svědomí naprosto čisté, studuju už léta velmi poctivě," usmál se fotbalový "právník".
