Článek
Prakticky po celé fotbalové Evropě má konfrontace ligového mistra s vítězem národního poháru servírovaná vesměs na úvod nové sezóny tradici a velkou popularitu. „Je to ocenění za uplynulý ročník a pozvání do nové sezóny,“ kvituje počin strahovské generality manažer a trenér Sparty v jedné osobě Jozef Chovanec, který podobná klání zažil podobná klání během aktivní hráčské kariéry v Holandsku.
Trenér Sparty Jozef Chovanecfoto: Právo/Jan Handrejch
Tresty strašákem pro trenéry
Ve čtvrtečním podvečeru seděl na lavičce Sparty, která premiérový ročník Superpoháru vyhrála a nápad podporoval dál. A to přesto, že v duelu s Plzní přišel o vyloučeného kapitána Řepku, který mu bude v prvním ligovém kole v Hradci Králové chybět. Tresty z duelu zrozeného pro oživení fotbalových prázdnin a nalákání diváků se totiž přenášejí do soutěže o body.
Právě toto disciplinární ustanovení vyvolalo po prvním duelu mezi Spartou a Plzní spoustu dohadů a možná i ohrozilo existenci Superpoháru hned jak vznikl. „Pokud by měli být za fauly, jakých se dopustili Řepka či náš Rajtoral, hráči v Superpoháru vylučováni a pak chyběli v lize, příště s klíčovými fotbalisty hrát nebudeme a nastoupíme raději s béčkem, abychom byli připraveni na ligu,“ naznačil plzeňský kouč Pavel Vrba, že by se klání o Superpohár mohlo stát pro mistrovský celek i vítěze národního poháru napříště strašákem.
Trenér fotbalistů Plzně Pavel Vrbafoto: Právo/Jan Handrejch
Návštěva strašákem pro Strahov
Pro strahovskou generalitu by se navíc mohla stát strašákem i bídná návštěva, která se v letenských ochozech sešla. Pouhé tři tisíce diváků vytvořily skutečně nedůstojnou kulisu. „Atmosféra mě zklamala, věřil jsem, že fanoušků přijde víc,“ netajil se rozčarováním Vrba. „Jsou prázdniny a dovolené, Praha je vylidněná, vrcholí mistrovství světa. Navíc propagace prakticky žádná a fanoušci ještě ke všemu pochybovali, zda obě mužstva nastoupí v nejsilnějších sestavách. Proto Superpohár nezpochybňujme a raději hledejme, jak ho rozvíjet dál,“ zastával se nově zrozeného klání Chovanec.
„Třeba příští rok bude termínová listina jiná,“ meditoval. „Třeba by se mohlo hrát v menším městě, kde by přišlo diváků určitě víc,“ přidával se jeho plzeňský kolega Vrba a svůj výpad vůči Superpoháru trochu korigoval. „A chce to také čas, aby si lidé zvykli...“
Pohřbívat Superpohár by bylo hříchem
Když před čtyřiasedmdesáti lety přišel tajemník tehdejší Československé asociace footballové Karel Petrů s myšlenkou na pořádání národního poháru, sklízel jen pochybnosti, nedůvěru a skepsi. Za pár let chodilo na pohárové finále třicet tisíc fanoušků.
Samozřejmě, za Protektorátu vládl po fotbale jiný hlad než dnes, takže je jasné, že se Superpohár těžko někdy desetitisícových návštěv dočká. Zmiňovaná historická paralela ale i tak připomíná, že každý nový nápad se o své právo na život prosazuje těžce a že by bylo tudíž fotbalovým hříchem pohřbívat Superpohár sotva se zrodil. Spíše půjde o to hledat cesty, jak ho kromě milionové prémie pro vítěze ještě víc zpopularizovat a zatraktivnit, jak mu dát řád a jasná pravidla a najít mu tak pevné místo na domácí fotbalové scéně.
