Rubriky:

Ostatní

O gólu ve finále mistrovství světa jsem snil už jako kluk, přiznal Masopust

4. února 2011 11:22

Ve středu oslaví osmdesátiny největší legenda českého fotbalu Josef Masopust. Držitel Zlatého míče 1962 a český Fotbalista století se už před pár dny sešel na Julisce se svými bývalými spoluhráči, včetně dalšího jubilanta Josefa Jelínka, který oslavil sedmdesátiny v lednu. V pátek večer mu přijde na čtyři stovky osobností pogratulovat do hotelu Ambassador a v pondělí mu poblahopřeje při vyhlášení Fotbalisty roku i jeho slavný protihráč, Portugalec Eusébio. „Na všechny se moc těším. Hlavně, abych to vydržel,“ říkal s úsměvem Masopust.

 

Ivana Roháčková

Slavíte velké jubileum. Cítíte se na osmdesátiny?
Dožít se osmdesátin je vynikající, zejména když je to spojené s nádhernými fotbalovými prožitky. Pochopitelně zdraví už tak neslouží, ale pořád se cítím a mám dobře. Stálo za to prožít takový život, i když některé chvilky v něm nebyly příjemné. Ale to dobré převažuje. Díky fotbalu jsem také získal spoustu opravdových přátel na celý život. A to se nedá zaplatit.

V rámci oslav vás čekají i cesty po městech, kde jste hrával. Kam se těšíte nejvíc?
Především jsem rád, že do této akce je zapojena spousta lidí, s nimiž jsem ve fotbale prožil hodně dobrého. A já bych se rád setkal i s těmi z měst, kam už se tolik nedostanu. Ke každému mám nějaký vztah, ať to jsou Most, Teplice, Brno...

Za svoji bohatou kariéru jste získal spoustu týmových a individuálních ocenění. Kterých nebo kterého si ceníte nejvíc?
To je dost problematické, najít jednu či dvě. Vždycky to je ale ve spojitosti s mými spoluhráči, protože bez nich bych nedosáhl individuálních úspěchů. Proto i tyto oslavy beru jako hold naší fotbalové generaci.

Josef Masopust nad podepsaným dresem Dukly při oslavě s bývalými spoluhráči na Julisce. Josef Masopust nad podepsaným dresem Dukly při oslavě s bývalými spoluhráči na Julisce. foto: Ivana Roháčková

Přesto, ceníte si víc třeba Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy nebo třeba titulu nejlepší fotbalista století...
Opravdu nelze vybrat jeden úspěch nebo říct, že tenhle byl největší. Fotbalistu století beru jako ocenění za celou svoji kariéru. Zlatý míč byl vyznamenáním za výkony především v Chile a na tom má obrovský podíl celý československý tým.

Na jaký svůj gól a zápas v kariéře nejraději vzpomínáte?
Jednoznačně na finále mistrovství světa v Chile proti Brazílii, kdy jsem dal gól a byl to i výborný zápas, i když jsme ho nakonec 1:3 prohráli. Ale tehdy nás bral celý svět.

Měl jste někdy sen, že dáte gól ve finále mistrovství světa?
Měl už u nás ve Skřimicích jako malý kluk, ale takový sen mají všichni fotbalisti. Žili jsme v Sudetech, nesměli hrát za německé mužstvo, ale nám to nevadilo. Kopali jsme denně, kde se dalo. Hráli jsme Sparta proti Slavii, já kopal za Slavii, protože jsem jí fandil a sparťani neměli ani tak silné mužstvo, poráželi nás jen zřídka. Mydlili jsme to až do nevidím. Mockrát jsme také hráli finále mistrovství světa. Já dal kolikrát gól, vyhráli jsme a stali se mistry světa... To jediné se mi ve skutečnosti nesplnilo. Ve finále světového šampionátu jsem skutečně vstřelil branku, ale titul jsme nezískali. I tak to beru, jako že se mi ten sen vlastně splnil.

Se svými spoluhráči jste psal jednu z nejslavnějších kapitol československého a českého fotbalu. Co říkáte současné reprezentaci? Nehraje dobře. Mění se hráčské generace. Kollerové, Nedvědové, Poborští, Šmicrové už nehrají. Vzniká nové mužstvo a jeho vybudování potřebuje čas a trpělivost.

Josef Masopust nad podepsaným dresem Dukly při oslavě s bývalými spoluhráči na Julisce. Josef Masopust nad podepsaným dresem Dukly při oslavě s bývalými spoluhráči na Julisce. foto: Právo/Ivana Roháčková

Ale fanoušci chtějí úspěchy hned...
To nejde tak rychle. Když máte mužstvo pohromadě dva roky, začne hrát dobře, ale za čtyři roky je ještě lepší. Třeba reprezentační tým, který přivezl stříbro z mistrovství světa v Chile, se zrodil už o čtyři roky dříve, před mistrovstvím světa ve Švédsku. Tam například porazil Argentinu 6:1, ale nestačil na Iry. Nebyl ještě tak dobrý. Za ty čtyři roky vyzrál, vyměnili se snad dva hráči, a v Chile už mužstvo fungovalo perfektně a dostalo se až do finále.

Jakou úroveň má současný český fotbal?
Nechci říct špatnou, ale rozhodně s ní nemůžeme být spokojeni. Má to hodně příčin a bylo by to asi na dlouhé vyprávění. Mně ale třeba vadí, že do zahraničí odcházejí sedmnáctiletí kluci, kteří doma nic neukázali a venku pak často zapadnou. Je to škoda pro ně i pro český fotbal. Je to zbytečně uspěchané. V Mostě mám fotbalovou akademii, kde se objevil velký talent Jakub Hora. Říkal jsem mu, ať nespěchá do ligy, protože v Mostě hraje pravidelně. To mu dá nejvíc. A když bude opravdu dobrý, liga mu neuteče. Někdy ale rodiče i mladý fotbalista vidí peníze a slávu, kluk odejde a už se jí třeba nedočká. Je to ale hodně složité.

Vy byste dřív nepřestoupil, kdyby vás lákal slavný klub?
Kdyby mě chtěla Slavia, šel bych třeba po čtyřech... Jenže všechno bylo jinak. Šel jsem nejprve z Mostu do Teplic, odtud do Dukly a tam už jsem zůstal, protože jsem se v tom mužstvu cítil dobře. Věřte, že to tehdy nebylo o žádných velkých penězích, ale především o dobrých podmínkách pro fotbal a výborné partě.

Patřil jste ve své době k nejtechničtějším fotbalistům planety. Kdo je podle vás nejlepším současným hráčem?
To má několik hledisek. Techničtí hráči bývají většinou pomalejší. Výjimkou je Messi. Technický hráč ale svoji kombinací udělá pro mužstvo víc, než ten rychlý, který kolikrát i předběhne míč. Ale já bych ve Zlatém míči, který Messi vyhrál, dal na první místo Iniestu, což je přesně ten typ hráče, o němž jsem mluvil. Messi by byl u mne druhý před Xavim. Víte, on byl loni Messi v Barceloně vynikající, ale na mistrovství světa ho ti dva jeho španělští spoluhráči předčili. A to by se podle mne v souhrnu celého roku mělo počítat.

Kdo se vám líbí z českých fotbalistů?
Jednoznačně Pavel Horváth. Má výbornou techniku, přehled, přihrávku. Bez něj by Plzeň nebyla tak vysoko. A je znát, když na hřišti není.

Za pár dní začíná jarní část ligy. Těšíte se na souboj Plzně se Spartou o titul? Těším a jsem přesvědčený, že trenér Vrba je rozumný chlap, který nebude koukat do nebe, ale bude pokračovat v dobré práci, kterou v Plzni s mužstvem odvádí. Při kvalitě ostatních týmů v lize věřím, že Plzeň první místo uhájí a získá titul. Hraje velmi dobrý ofenzivní fotbal. A má totiž i Horvátha.

Vy asi také nemáte rád defenzivní fotbal, založený především na bránění... Nemám, protože je k nekoukání. Za nás jsme chodili do zápasu s cílem ho vyhrát. Dneska hodně mužstev jde na hřiště s tím, že nechce prohrát. A to je vzhledem k fanouškům a fotbalu špatné. Hráči jsou ale touhle filosofií hodně ovlivňováni.

Na podzim padalo v lize hodně branek. Myslíte, že se může objevit střelec, který po létech překoná dvacetigólovou hranici?
Kéž byste měl pravdu, ale já bohužel takového střelce momentálně v lize nevidím.

Sledujete kluby, v nichž jste působil?            
Samozřejmě. Na prvním místě je Dukla, ale velmi sleduji i Teplice a Brno, kde jsem získal titul jako trenér.

Brno je předposlední...
To mě moc mrzí, ale věřím, že se to zlepší. I když stavět na hráčích, kteří přijdou na hostování, nevidím jako nejlepší cestu. Mnohem víc by měli v Brně pracovat s mládeží, která tam byla vždycky dobrá, a ti kluci měli brněnskou krev. Dneska jsou ale rozhodující peníze, u funkcionářů mi chybí větší vztah ke klubu.

Dukla, v níž jste strávil nejkrásnější fotbalová léta a zažil spoustu úspěchů, hraje druhou ligu. Věříte, že se vrátí do nejvyšší soutěže?
Dukla je klub mého srdce. Bydlím kousek od Julisky, a když nejsme s manželkou na chalupě a Dukla hraje doma, nikdy tam nechybím. Byl bych rád, kdyby se Dukla vrátila do ligy a navázala na úspěchy naší i dalších generací. Bylo by to dobré pro celý český fotbal. Vede druhou ligu, tak věřím, že se postupu na jaře dočkám.

Jedna oslava střídá druhou. Jak se těšíte na páteční gratulanty a v pondělí na Eusébia?
Na všechny se moc těším, hlavně na Eusébia, to byl báječný útočník. Škoda, že nemohli přijet Pelé a Popluhár. Hlavně, ale abych to všechno vydržel.

Karel Felt, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní