Článek
Španělé ve finále zase porazili Holanďany. V bitvě o třetí místo došlo na penaltový rozstřel a bronz nakonec na úkor Němců brali Uruguayci. Nešlo samozřejmě o loňské mistrovství světa v Jihoafrické republice, ale o jeho zmenšenou kopii pro malé účastníky fotbalového kempu Vladimíra Šmicra v Klášterci nad Ohří. Manažer národního týmu si vybral „Uruguayce“. Musel však šetřit krokem, a tak se představil v nezvyklé roli stopera.
„Noha mě pořád bolí. Golfový turnaj v rámci filmového festivalu v Karlových Varech jsem zvládl, byl jsem ve vítězném týmu. Na kurtu jsem ale odehrál jen dva tenisové zápasy a další musel vzdát. Teď máme aspoň bronz, všude holt musejí vyhrát Španělé,“ usmíval se Šmicer.
Kemp Góóól v ideálním prostředí Klášterce nad Ohří zaštiťuje třetím rokem. Zájemců přibývá, letos jsou oba týdenní turnusy pro fotbalisty ročníků 1997-2004 vyprodány. „Naplnili bychom větší kapacitu, ale pracovat s více než třiceti dětmi najednou nemá smysl,“ říká hlavní organizátor kempu Radek Šilhan.
Kdo to kdy viděl - Vladimír Šmicer hasí nebezpečí jako stoper...foto: Sport.cz/Pavel Dosadil
Před fotbalovým důchodem si chce zakopat se synem
Fotbalový internacionál střídá pobyt v Klášterci se svými povinnostmi, první týden tak děti vedli mostečtí trenéři Tomáš Heidenreich, Pavel Nobst a Bohumil Kopecký. Náplň je pestrá, kromě fotbalu i tenis, florbal a další disciplíny v blízkém aquaparku. „Při florbalu předvedli kluci větší zápal než při fotbale, ale my to z nich dostaneme,“ usmívá se Šilhan.
„Když jsem měl jistotu, že to bude mít úroveň, rád jsem svým jménem kemp zaštítil. Kdybych byl ve věku kluků, hodně bych tlačil na rodiče, abych se mohl takového kempu zúčastnit,“ dodává Šmicer.
Jeden plán mu ale nevyšel. Ani letos se v Klášterci nesešel se svým synem Jiříkem. „Kemp se kryje s táborem, kam jezdí obě naše děti. A protože Natálka prohlásila, že rozhodně nebude bez Jirky spát ve stanu sama, bylo rozhodnuto,“ krčí Vladimír rameny.
Synovi symbolicky předal žezlo při svojí rozlučce s aktivní kariérou a v jednom týmu by se s ním ještě někdy rád sešel. „Určitě, ale s tím mým zdravím... Jirkovi je osm, mně osmatřicet. Tak za deset let by to šlo, ale to mně bude osmačtyřicet a to už bude na hraně... Pořád ovšem věřím, že to půjde,“ doufá Šmicer, jehož od neděle čeká druhý poločas Kempu Góóól.
