Článek
„Nikdy neříkám nikdy,“ pravila tajemně učitelka angličtiny z Plzně. Před světovým šampionátem v Německu se hovořilo o Damkové jako o vážné kandidátce na finále a první sudí, která by řídila závěrečné zápasy všech čtyř největších akcí. Navíc má být členkou komise rozhodčích UEFA. Byl by to nepochybně milý dárek i odměna na závěr kariéry...
„O těch ambicích psali hlavně novináři... Na šampionátu nás bylo devatenáct hlavních rozhodčích na dvaatřicet zápasů. Sami jsme se divily, proč je nás tam tolik. Ale zástupci FIFA nám vysvětlili, že i funkce čtvrté rozhodčí je brána jako nominace na zápas. Řídila jsem zápas USA s Kolumbií. Čtvrtou rozhodčí jsem dělala ve třech zápasech,“ řekl Damková pro Právo a Sport.cz.
Němky vypadly a bylo jasno
Na finále tedy nedošlo... „Jsem realista, proto mě ani moc nemrzelo, že jsem finále neřídila. Žádná sudí dosud nerozhodovala všechna čtyři nejvýznamnější finále a myslím si, že se to ani nikomu nepodaří. Jistě, bylo by to něco úžasného, ale není to jen o tom, jak kdo umí pískat, ale také o fotbalové politice. Největšími favoritkami byly od začátku německá sudí a kolegyně z USA. Jakmile Němky vypadly ve čtvrtfinále, bylo mi jasné, že karty jsou rozdané úplně jinak. A už vůbec nepřemýšlím o tom, co by bylo, kdyby se Němky dostaly do finále s celkem USA, to prostě nemá smysl,“ vysvětlila, proč si nedělala velké ambice na finále.
Damkovou, stejně jako ostatní, kdo sledovali šampionát nejen v jeho dějišti, pohltila fantastická atmosféra na plných stadiónech. „Něco podobného jsem zažila na olympiádě v Pekingu a na minulém mistrovství světa, které se také hrálo v Číně. Na obou akcích jsem řídila zápasy čínských fotbalistek na vyprodaných pětašedesáti tisícových stadiónech. Německo ale bylo o kus výš. Ještě teď mám husí kůži... Moje kamarádky, které tam byly, také žasly,“ přiznala.
A hlavou se jí honí otázka... „Když to mám z Plzně do Německa nějakých šedesát kilometrů, jak je možný tak obrovský rozdíl v přístupu. Rozhodovat zápasy před takovou kulisou je fantastické, před dvaceti tisíci diváky už to není takové, ale před prázdnými tribunami je to hrozné. Zkrátka je to úplně jiný svět a nejen ve fotbale,“ pokrčila rameny sympatická sudí.
Pískat bude dál, zatím...
Damková zůstává jak na listině sudích FIFA a UEFA, tak i Gambrinus ligy. „Počítám, že budu rozhodovat dál, alespoň zatím,“ pravila trochu tajemně. Jako členka komise UEFA by píšťalku odložila... „Nechci se k tomu teď vyjadřovat, protože zatím se jedná jen o neoficiální informace. Pokud se to potvrdí, pak budu muset situaci řešit, protože obojí by se spojit nedalo. Pokud se nějaké věci stanou, vyjádřím se k nim oficiálně,“ odmítla dál rozvíjet toto téma.
Objevily se však i spekulace, že by mohla kandidovat na šéfku Fotbalové asociace České republiky. Po odchodu Ivana Haška se dosud neobjevil žádný kandidát. Neví se o nikom, kdo by šel do voleb se silným mandátem. Damková by navíc měla za zády svého přítele Romana Berbra, který má na delegáty valných hromad velký vliv... „Také jsem to slyšela, psali mi to známí, ale v tuto chvíli se tomu spíš směju,“ říkala s úsměvem Damková, ale pak vážně dodala: „Celý život se řídím heslem: Nikdy neříkej nikdy. Tak si to přeberte...“
