Článek
Takový to býval fotbalista, a skončil za pultem. To si mohli říkat zákazníci pražského Palladia, když v pátek po poledni v prodejně Adidasu spatřili u kasy Pavla Nedvěda, někdejšího nejlepšího fotbalistu Evropy.
Záhy jim samozřejmě došlo, že Grande Paolo se stal prodavačem jen na hodinu v rámci charitativní akce. Výtěžek ze všech výrobků, které v pátek po poledni prodal, jde na podporu projektu Naděje 2010.
„Ještě nikdy jsem nic neprodával. Snad dorazí co nejvíce lidí,“ přál si člen vedení Juventusu Turín, který na chvíli dorazil do Prahy i s celou rodinou.
Především aby se stal tváří sobotního Metro Běhu na 10 kilometrů, který završí Mattoni Grand Prix Praha 2011. Nedvěd nejdřív v 19:00 slavnostně odstartuje běh žen na poloviční trati, pak se ve 20:30 sám vydá na výklus večerní metropolí.
Pavel Nedvěd po doběhu loňského Pražského půlmaratónu.foto: Právo/Jan Handrejch
Za zápas naběhal i víc než deset kilometrů
„Jako hráč jsem byl za zápas zvyklý naběhat deset až třináct kilometrů. Takže deset kilometrů musím pořád uběhnout, i kdybyste mě vzbudili o půlnoci a vyběhl jsem na trať rovnou z postele,“ usmíval se bývalý kapitán fotbalové reprezentace.
Loni uběhl pražský půlmaraton a pořád se nevzdává svého cíle, že v rámci fotbalového důchodu chce zdolat trať klasického maratonu. „Pořád to mám v hlavě. Zatím jsem v kuse uběhl nejvíc 30 kilometrů a měl pak hodně ‚kudrnaté‘ nohy. Od maratonců vím, že závěrečných deset kilometrů je ještě horších, to už je na krev.“
Fotbal už Nedvěd nehraje, i když fanoušci národního týmu jsou přesvědčeni, že ještě ve svých 39 letech by měl reprezentaci co dát. „Obout kopačky? To ne, už bych na to neměl. Ti mladí kluci na mě běhají moc rychle... Ale pořád věřím, že nároďák na mistrovství Evropy postoupí,“ doufá Nedvěd.
Při vzpomínce na tragédii hokejistů Jaroslavle okamžitě zvážní. „Byl to pro mě obrovský šok. Léta jsem žil a cestoval jako oni. Především se vžívám do pocitů jejich pozůstalých. A nechápu, jak je něco takového v roce 2011 možné,“ kroutí hlavou.
