Článek
"Nevím o nikom po transplantaci srdce, kdo by nastoupil do mistrovského zápasu ve fotbale či ve futsale. Je mi známo, že jeden pacient běžel Velkou kunratickou, další s námi absolvoval lékařský triatlon, ale futsal? To ne. Je to pro mě skvělá zpráva a panu Bílkovi gratuluji," uvedl pro Teplický deník elitní český kardiochirurg, který Bílka v únoru 2008 v pražském IKEMu operoval.
Čtyřiatřicetiletý Bílek si sobotní utkání chce především užít. "Beru prostě ten zápas jako oslavu života a jestli dostanu dva góly, nebo osm, mi je cekem jedno. Ale samozřejmě chci klukům pomoct k výhře, bojují o okresní titul," řekl.
Přál by si, aby svým příběhem motivoval i další pacienty s podobným osudem. "Chci tím startem překonat sám sebe. Začátky po transplantaci nebyly vůbec jednoduché, chvíli to vypadalo, že nebudu ani chodit jako dřív. Snad se mi podaří dát naději i ostatním, kteří třeba na transplantaci čekají. Naději, že je můžou čekat i mnohem lepší dny."
Náročný zákrok podstoupil kvůli vrozené srdeční vadě - transpozici velkých cév. První operaci absolvoval už po prvním roce života, v pozdějším věku se transplantace ukázala jako nevyhnutelná. "Pořádně jsem neušel ani sto metrů, pořád jsem se zadýchával. Na transplantaci jsem čekal od roku 2000, tedy rekordních osm let," uvedl Bílek pro ČTK.
Podle Pirka svým startem ve futsalovém utkání nepodstupuje žádné riziko. I proto, že se postaví do branky. "Jen před zápasem či tréninkem je nutné se pořádně rozcvičit a dostat srdce do tempa. Po transplantaci je srdce bez nervů, takže reaguje až na vyplavený adrenalin. Předejde se tak dechovým obtížím," uvedl Pirk.
