Rubriky:

Ostatní

Žádné bary a diskotéky. Odhodil jsem sice berle, ale celý den rehabilituju, usmívá se Ujfaluši

23. října 2012 07:39 - Praha

Obránce Galatasaray Istanbul Tomáš Ujfaluši pije obyčejnou vodu, protože prý nejlépe z těla odplaví nežádoucí látky. Denně stráví jezděním po Praze a rehabilitací operovaného kolena osm i víc hodin. "Večery mám volné, ale na nějaké chození po barech nebo vymetání diskoték nemám ani pomyšlení. Jsem rád, když se doma natáhnu a koukám na televizi,“ dodal bývalý český fotbalový reprezentant.

 

Karel Felt, Právo

Před touto sezónou měl velký sen. Zahrát si Ligu mistrů. S Galatasaray Istanbul se na ni dost nadřeli. Místo toho ještě před pár dny chodil o berlích...

„Stalo se mi to na tréninku 30. srpna. Když jsem ucítil rupnutí nad kolenem, bylo mi jasné, že je zle a o co jde. Zkřížený vaz. Svoje tělo znám a už jsem něco takového jednou zažil. To vám z paměti nevymizí nikdy, ale že bych to měl v noci jako ošklivý sen, to ne. Stalo se. Dívám se dopředu,“ pravil s tím, že tohle téma už nechce probírat.

"Natáhnu se u televize a usnu"

Operaci podstoupil na vysočanské klinice u známého ortopeda Jiřího Váchala. „Krátce po zákroku začala také rehabilitace. Bydlím v Praze, takže si užívám místního provozu. Ráno vstávám v osm hodin a jezdím do Vysočan. Tam cvičím do jedenácti. V půl dvanácté už plavu s kondičním trenérem Alešem Kaplanem. V jednu odpoledne začínám další fázi rehabilitace ve Stodůlkách na klinice Endala. Končím kolem čtvrté, někdy i později. Když přijedu domů, cítím se úplně mrtvý a jsem rád, že si lehnu a koukám na bednu nebo spím,“ popsal svůj denní program, který je kromě víkendu zcela monotónní.

Tento týden je zlomový. „Odhodil jsem berle. V autě už je vozím jen pro ozdobu nebo pro jistotu. Koleno zatěžuji víc a víc. Minulý týden to bylo na padesát procent, teď už mohu na sto. Jde to dopředu podle plánu. V Endale mi hodně pomáhá speciální přístroj Tecar, který urychluje hojení zkříženého vazu a chrupavky. Ovládá ho italský fyzioterapeut Mario Piazza, takže si i popovídáme italsky. Já si oživím léta, kdy jsem hrál ve Fiorentině a on je rád, že si může pokecat v rodné řeči,“ říká Ujfaluši spokojeně.

V únoru chce hrát

A optimisticky vyhlíží i na návrat na trávník. „Když všechno půjde tak skvěle jako dosud, pak bych mohl začátkem února už hrát naplno. Klub se hodně zajímá, jak rehabilitace probíhá. Byli tu za mnou nejen lékaři, ale i televize, která točila reportáž. Těší mě, že v Istanbulu na mne nezapomněli. Chystám se tam co nejdříve podívat za spoluhráči... A taky bych chtěl vidět zápas s Manchesterem United, mám tam z Atlétika Madrid kamaráda, gólmana Davida De Geu. Strašně jsem se těšil na Old Trafford. Bohužel tam jsem nemohl ještě ani jako divák, zápas se hrál moc brzy po operaci. Tak chci vidět alespoň odvetu v Istanbulu. Teď už můžu,“ pravil s nadějí v hlase.

Bílka by neodvolal

Má čas a tudíž i dobrý přehled o fotbalovém dění. „Galatasaray sleduji a jsem ve spojení s některýma klukama. Také jsem viděl zápasy reprezentace. Není to tak zlé, aby se odvolával trenér. Po vylosování skupiny se dalo předpokládat, že Italové budou favority a my si to rozdáme s Dány a Bulhary o druhé místo. Pořád jsme ve hře a ta nejdůležitější utkání teprve přijdou. Nikde není psáno, že doma neporazíme Itálii a neuhrajeme něco i tam. Příští rok už budou zdraví další hráči. Jsem optimista,“ říkal přesvědčivě.

Proti Atlétiku přál Plzni bod

Pod kontrolou má i Atlético Madrid, s nímž vyhrál Evropskou ligu. „Klobouk dolů před nimi. Dřív jsme hrávali o páté místo, teď mají šanci poprat se nejhůře o třetí příčku za Barcelonou a Realem. Atlético si udrželo skvělou formu z Evropské ligy, kterou znovu vyhrálo. Doufám, že nepřijde krize a bude šlapat těm dvěma gigantům na paty. Viděl jsem i zápas s Plzní. Trochu mě překvapilo, že nehráli v silnější sestavě. Zklamali mě tím. Plzni jsem pak přál bod, zasloužila si ho,“ dodal.

V Endale se kromě Václava Pilaře potkává i s Pavlem Horváthem, Petrem Švancarou a nově tam přibyl jihlavský kanonýr Stanislav Tecl. „Samozřejmě, když je chvilka mezi procedurami, probíráme fotbal ze všech stran,“ dodal.

Bohemka nebo Vonoklasy

Když přijde řeč na budoucnost, malinko zvážní... „Vedení Galatasaray a trenér mají zájem, abych se vrátil co nejdřív, ale shodli jsme se, že do rizika nepůjdeme. Není mi dvacet. Smlouvu v Istanbulu mám do konce sezóny, ale je tam opce na počet odehraných zápasů. Nevím, jestli je stihnu. Teď jsem ale ve fázi, kdy neřeším, co bude. O prodloužení smlouvy stejně rozhodne někdo jiný. V první řadě se chci uzdravit a dostat do formy,“ odmítl se zatěžovat tím, co ho čeká po novém roce.

Návrat do české nejvyšší soutěže však rozhodně neplánuje. „Ne! Už když jsem před dvanácti lety lety přestupoval z Olomouce do Hamburku, řekl jsem, že do naší ligy se nevrátím. Ale pokud to zdraví dovolí, zahrál bych si s kamarády nižší soutěž už jen pro zábavu. Už mám nabídky z Vonoklas nebo Horních Počernic... Kdysi jsem řekl, že bych si jednou zahrál za Bohemku v Ďolíčku, ale to spíš byla jen taková myšlenka... I když člověk nikdy neví,“ pravil s mnohoznačným úsměvem.

"S koncem kariéry bych se vyrovnal"

Dokázal by se prý vyrovnat i s koncem kariéry. „Teď o tom ale nepřemýšlím, protože jsem přesvědčený o návratu. Nikdy ale nemůžete stoprocentně říct, že nenastane nějaká komplikace. Kdyby se to stalo, uměl bych se s tím vyrovnat. Něco jsem odehrál, určitě bych se nevěšel. Bude mi pětatřicet a v hlavě mám srovnané, co bych chtěl dělat dál. O tom však nebudu mluvit. Věřím, že si ještě minimálně rok zahraji fotbal na špičkové úrovni, splním si třeba i Ligu mistrů, pak se uvidí,“ zdůraznil.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní