Článek
Podle historiků se politici výrazně zasloužili o titul pro svou zemi ve dvou případech. Vedle triumfu Italů v roce 1934 pomohla vojenská junta Argentině k triumfu v roce 1978. Tehdy Argentina potřebovala k postupu do finále na úkor Brazílie porazit Peru alespoň o čtyři branky a v podivném zápase vyhrála 6:0. Ve finále pak přehrála 3:1 po prodloužení Nizozemsko, jehož hráči se kvůli pocitu křivdy odmítli zúčastnit závěrečného ceremoniálu.
"Je to pořád stejný příběh: Sport a politika jsou sourozenci a někdy je sport pod vlivem toho druhého," řekl agentuře AP Ital Marco Impiglia, autor dokumentu o Mussoliniho zásahu do fotbalového dění v roce 1934.
Akademici a historici na čtyřdenní konferenci "Význam a dopad fotbalových mistrovství světa" analyzují politické, sociální a ekonomické důsledky pořádání vrcholné fotbalové akce pro hostitelské země.
O spojení fotbalu a politiky se mluvilo i po volbě pořadatelů světových šampionátů v letech 2014 až 2022, které se budou hrát v Brazílii, Rusku a Kataru. Shodně se jedná o země s rozvíjející se ekonomikou a rostoucím diplomatickým vlivem.
