Článek
Projekt se snaží upozornit na stinnou stránku fotbalu, která ubližuje především jeho nejmenším aktérům. Bohužel i na fotbalových utkáních nejmladších fotbalistů se dějí věci, které berou dětem chuť do hry a sportu jako takového.
Nejvíc nadávají rodiče
Příčinou jsou často rodiče nebo další nejbližší, kteří z něj chtějí mít okamžitě Messiho či jinou hvězdu. Křičí a nadávají nejen jemu, když něco pokazí, ale i protihráčům a rozhodčím. Místo radosti ze hry malého fotbalisty tak přichází smutek.
Snahou o dosažení okamžitých výsledků, přehnaným důrazem na výkony jednotlivců a potlačením myšlenky fair play, se u dětí postupně vytrácí úcta ke spoluhráčům, protihráčům i rozhodčím. Mizí pak také základní touha zahrát si fotbal, najít v kolektivu kamarády a v neposlední řadě vysloužit si pochvalu.
Iniciativa Pražského fotbalového svazu Neberte nám naši hru nemá za cíl celkově změnit prostředí na pražských fotbalových turnajích a soutěžích nejmenších, chce však ukázat možnou cestu a především pak odstartovat debatu na toto téma. Organizátoři projektu objíždějí od konce dubna mládežnické turnaje v Praze, aby na nich děti i rodiče seznámili se základními myšlenkami celé iniciativy.
Matějovský syna rád pochválí
„U začínajících fotbalistů by mělo jít především o radost. Prostředí, ve kterém s tímto sportem začínají, by mělo být nastaveno velice pozitivně. Jako manažer mládeže jsem ve Slavii těm nejmenším opravdu blízko a s myšlenkou projektu Neberte nám naši hru se jednoznačně ztotožňuju,“ prozrazuje kapitán Slavie Karol Kisel.
„Můj starší syn fotbal hraje. Snažím se ho v tom podporovat, chválit. Není potřeba na děti hulákat, zasahovat do přípravy trenérům. Důležité je, aby si fotbal hlavně užívali,“ říká sparťanský záložník Marek Matějovský.
„Tento projekt nabízí jednoznačně pozitivní myšlenku. Neváhal jsem ani chvíli a připojil se k podpoře takové akce. Děti by při fotbale neměly slyšet negativní emoce. Rodiče by jim měli jít v tomto směru příkladem,“ doplňuje Patrik Gedeon, středopolař pražské Dukly.
„I když se v derby se Spartou postavím třeba proti trenérovi Lavičkovi a jsme v tu chvíli soupeři, po utkání si podáme ruce a popovídáme si jako přátelé, kterými také jsme. Takové věci je třeba ukazovat právě těm nejmenším,“ konstatuje Karol Kisel.
Myšlenku projektu a další informace naleznete zde.
