Rubriky:

Ostatní

Kouč Uhrin se v Tbilisi raduje z titulu, ve který už nedoufal

6. května 2013 13:14 - Tbilisi/Praha

Fotbalisty Dinama Tbilisi snad musí trénovat Dušan Uhrin, aby mohli slavit titul v gruzínské lize. V roce 2008 mužstvo se slavnou historií dovedl na vrchol kouč českých vicemistrů Evropy z roku 1996, nyní po pětileté pauze je zase pod primátem podepsaný jeho stejnojmenný syn. Slavný český trenérský rod tak nesmazatelně otiskl svoji stopu do historie a Dušan Uhrin mladší je rád, že poprvé v kariéře zažívá mistrovské veselí.

 

Milan Malíček, Právo

V roce 2006 dovedl ke druhému místu v české lize Mladou Boleslav, později to samé dokázal v Rumunsku s Temešvárem. Až v Gruzii ale Uhrin nasměroval své mužstvo na úplný vrchol. Slastnou jistotu získal v sobotu dvě kola před koncem soutěže, kdy Dinamo rozdrtilo 4:0 šampióna z posledních dvou sezón Torpedo Kutaisi. "V minulosti mě už kolikrát napadlo: do prčic, to snad není možný, vždycky skončím těsně pod vrcholem... Tak se to konečně povedlo. A jsem za to šťastný," řekl Uhrin v rozhovoru s ČTK.

S odstupem si gratuluje k loňskému rozhodnutí odejít na poměrně exotickou štaci. "Člověk by raději slavil mistrovský titul ve své zemi, ale já žádnou nabídku před angažmá v Tbilisi neměl. Poté, co jsem skončil v Temešváru, jsem byl deset měsíců bez práce a už jsem nemohl moc vyčkávat. Proto jsem se rozhodl pro Tbilisi a myslím, že jsem udělal dobře," přemítal Uhrin.

Pětačtyřicetiletý kouč dokázal jít ve stopách svého věhlasného otce, který s Tbilisi v nedávné minulosti triumfoval v ligové i pohárové soutěži. Uhrin mladší, pod jehož vedením Dinamo ve 30 zápasech jen dvakrát prohrálo a nasázelo 78 branek, tak zkompletoval neobvyklý příběh, kdy otec a syn s jedním klubem dokázali vyhrát ligovou soutěž.

I v Gruzii je to téma

"I v Gruzii se to uhrinovské téma samozřejmě hodně omílalo. Táta tady udělal velký kus práce a teď je šťastný, že to vyšlo i mně. Často si voláme, před sobotním zápasem byl prý hodně nervózní, aby to konečně dopadlo. Ale to já jsem byl v nervech také. Ty poslední kroky jsou těžké, ale my to v sobotu zvládli excelentně," líčil Uhrin, který je na čtvrté zahraniční štaci.

S otcem se teď může v dobrém špičkovat. "Táta má trofejí samozřejmě mnohem víc, ale gruzínský titul mi už předhazovat nemůže. On tady vyhrál i pohár, ale o rok dřív před titulem. My naopak máme šanci i v této sezóně a já bych mu mohl říct, že jsem vyhrál double," uvedl s úsměvem Uhrin.

Jeho mužstvo v semifinále Gruzínského poháru musí dohnat v domácí odvetě jednobrankové manko s Rustavi, aby se dostalo do finále. "Věřím, že uspějeme i v poháru. Ale hráče jsem od sobotního večera neviděl, uvidím, v jakém stavu se dnes večer sejdeme na tréninku. Snad moc neslavili," žertoval Uhrin, který hráčům vyšel vstříc a i díky současným pravoslavným velikonočním svátkům dal svěřencům po získaném titulu téměř dvoudenní volno.

Po zápasu do kostela

"Lidé jsou tady velmi věřící, fotbalisté nejsou výjimkou a velikonoční svátky pro ně hodně znamenají. Pro neznalého člověka to vypadá až zvláštně. Gruzínští hráči se po sobotním zápase sebrali a s celými rodinami o půlnoci odjeli do kostela. A tam byli třeba do pěti do rána. Ale musím to akceptovat," popisoval Uhrin. On sám prý žádnou bujarou party nerozjel. "Kdepak, jen jsme si trochu přiťukli, zatím není co slavit. Liga ještě neskončila a máme před sebou ještě pohár," řekl.

Smlouvu v Tbilisi má ještě na příští sezónu, ale s vedením klubu se zatím nebavil, zda vzájemná spolupráce bude opravdu pokračovat. Uhrina by ale nyní lákalo vést svůj tým v předkole Ligy mistrů. "Musíme se ještě sejít a probrat to. Nechci předjímat, jak to může dopadnout. Ale rok bych tady asi ještě vydržel," dodal.

ČTK

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní