Článek
Třeba Guardiola. I pro Brücknera nesporně trenérský fenomén současného fotbalu. Upoutal ho svým vizionářstvím a hlavně pak jeho realizací už v Barceloně, při nynějším angažmá v mnichovském Bayernu pak ještě víc.
Inspirace Guardiolou. Barcelonská i mnichovská
„On zvládl v Barceloně zcela unikátně vysoký presink a jedinečný postupný útok. Přišel s něčím přelomovým, co jsem nikdy předtím neviděl," přiznává olomoucký trenérský matador, který sám zmiňovaný presink preferoval a na hráčích požadoval už v devadesátých letech, kdy vedl na české i evropské pohárové scéně Sigmu.
„Ano, my se o něj pokoušeli," přitakává, jenže s fotbalisty, které měl Guardiola k dispozici v katalánském velkoklubu, šlo pochopitelně o kvalitativní progres a posun vzhůru.
Teď ho pro změnu pod Guardiolou zažívá mnichovský Bayern. A co jen se toho namluvilo a napsalo o tom, že po vítězství v bundeslize, Německém poháru a Lize mistrů už není další progres myslitelný. Pep to svedl...
„Velice zajímavé sledovat další progres a nové mechanismy ve hře Bayernu po Guardiolově nástupu. Třeba právě onen vysoký presink, který ovšem jeho tým zvládá bez jediného faulu. Právě to jsou ony důležité detaily. Frakce, které je zajímavé sledovat a studovat, neboť jimi se fotbal posouvá," připomíná Brückner.
Vášeň přemýšlet, hloubat, objevovat
„Ve špičkovém fotbale jsou zakotveny pořád evoluční komponenty. Fotbalu a kvalitní inspirace mám tedy pořád dost," přiznal ostatně na asociačních webových stránkách, že ho sledování zápasů, sestřihů i třeba neustálé opakování byť třeba jen sekundových sekvencí obohacuje a nutí neustále přemýšlet, hloubat a zvažovat, jak podobné trendy aplikovat i třeba jak na ně reagovat.
„Pokaždé mě těší přijít na něco nového. Fotbalem jsem se ve vlastním mozkovém centru zabýval stále, nedalo mi dívat se na zápasy optikou normálního diváka. A mohlo jít o jakékoliv utkání. I v mém věku jsem měl pocit, že se dál vzdělávám, byť se na první pohled může zdát, že to člověk už nepotřebuje," netají, že i tato vášeň ho nakonec přivedla k rozhodnutí přijmout nabídku nového kouče národního týmu Pavla Vrby, stát se jeho poradcem a konzultantem a vrátit se do fotbalového dění.
„Ale já z něho nikdy neodešel. U fotbalu jsem zůstával pořád, i když jsem poslední roky netrénoval. Ano, byl jsem sice důchodcem na plný úvazek, mozek jsem si však cvičil neustále," oponuje olomoucký doyen a předhazuje v plén nápady, poznámky, postřehy, které se mu při dlouhých hodinách u televize či videa rodily v hlavě.
„Myšlenek se nabízí moc, záleží na trenérovi Vrbovi, zda a které z nich si použije."
Jeho postřehy potřebuji, přiznává Vrba
„Pomáhají mně i hráčům. Jeho trefné postřehy potřebuji, abych se posunul dál," netají kouč Pavel Vrba, jak je moc rád, že zkušeného trenérského harcovníka od nich z Hané ke spolupráci u reprezentace zlákal.
„Vyplynulo to z toho, jak jsme se bavili a stále více se poznávali. Při soukromých sezeních i třeba besedách, jež jsme v Olomouci i v okolí koncem loňského roku měli. Proto jsem došel k názoru, že nabídku přijmu," vracel se Brückner o pár měsíců zpátky, kdy Vrbovu nabídku zvažoval.
„Fotbal je totiž tak pestrý a širokopásmový, že mně dává opravdu hodně prostoru a možností k realizaci. Nyní jsem třeba sledoval, studoval a opakovaně rozebíral všechny zápasy minulého kvalifikačního cyklu, včetně přípravných utkání," prozrazoval, jaké disky s videozáznamy v posledních dnech a týdnech do rukou bral, nad čím ponocoval a z čeho se rodily postřehy předhazované Vrbovi.
