Článek
Přesně před dvěma lety jste slavil na stadiónu U Nisy s Libercem mistrovský titul včetně show na zdejším náměstí, nyní se Slovan raduje ze čtvrtého místa a postupu do kvalifikace o Evropskou ligu. Sledoval jste liberecké snažení v právě skončené sezóně?
Samozřejmě. Tým splnil jeden z hlavních cílů, je to úspěch. Byl to vyrovnaný boj o evropské poháry až do předposledního kola. Jsem rád, že Slovan měl jistotu již před zápasem s Olomoucí a mohl si závěrečné utkání takříkajíc užít a nemusel hrát pod tlakem.
Jste s někým z Liberce v častém kontaktu?
Tehdejší mistrovský kádr je minulostí. Spousta hráčů také odešla, namátkou Bičík, Vácha, Breznaník, Štajner, Kelič, Bosančič, i další kluci už hrají jinde. Honza Nezmar je sportovním manažerem a s ním jsem asi nejvíc ve spojení. Také jsme při utkání se Sigmou seděli vedle sebe.
Že byste jednali i o vašem návratu do Slovanu?
Tak to ne. Zatím je na to čas (úsměv).
Co říkáte na to, jak dopadla česká liga?
Dominance Sparty i druhé místo Plzně se daly očekávat. A boj o záchranu byl na několika stadiónech napínavý až do poslední minuty posledního kola.
Všimli jsme si, že nejste v aktuální nominaci reprezentačního týmu. Jak to berete?
Má to dvě stránky věci. Nedostal jsem pozvánku na zápasy ve Finsku a s Rakouskem, ale zase můžu trávit čas s přítelkyní, která je těhotná. Mám tudíž dlouhou dovolenou až do 25. června, kdy bych se měl hlásit na tréninku v Brémách. Je to asi nejdelší volno, jaké pamatuji.
Nemrzí vás přece jen absence v národním týmu?
V nominaci na reprezentační sraz nejsem poprvé po třech letech a svět se kvůli tomu určitě nezhroutí. Není důvod propadat panice, šance na návrat do reprezentace je pořád reálná.
