Kolumbie - Uruguay 2:0Rodríguez vystřelil Kolumbii historický postup do čtvrtfinále, Uruguayi Suárezovy góly chyběly

Semkli se. Jako by chtěli demonstrovat, že Uruguay není jen Suárez. Anebo se možná právě naopak chtěli za svého distancovaného upíra pomstít. Dokázat celému fotbalovému světu, že se s jeho pomstychtivostí, protože ničím jiným exemplární trest FIFA vynesený nad Suárezem pro Uruguayce nebyl a není, vyrovnají.

Téměř půlhodiny se skutečně drželi. Jen bezuzdnou defenzivou, protože o nic jiného se v jihoamerickém souboji svěřenci Tabáreze ani nepokoušeli. Šlo jim jen o to rozleptávat snažení protivníka, rozbíjet jeho akce, umně vystavěným obranným blokem nepřipustit jakékoli jeho ofenzivní choutky.

Po necelé půlhodině přesto tančili Kolumbijci oslavný tanec kolem Jamese Rodrígueze. Aby ne, když je dostal do vedení. A neskutečnou fotbalovou parádou k tomu, neboť pár kroků za šestnáctkou si legionář ve službách Monaka zpracoval na prsou balón a z voleje ho levačkou skvostně poslal za zády Muslery. Odrazem od břevna k tomu, takže žádný div, že ochozy vyšilovaly a Kolumbijci se pustili do oslavného tance.

Zaslouženého, neboť se jím dostalo odměny za počáteční aktivitu a územní převahu, kterou si vytvářeli. Pochopitelně jen do vedoucího gólu, protože pak mělo být na soupeři, aby zapomněl na bránění a vyčkávání a začal hrát také.

Uruguay však nereagovala. Jako by ji inkasovaná branka neznepokojovala, jako by opatrnost a obezřetnost byla dál příkazem, jímž se musí řídit především.

Možná si ale také uvědomovala, jak těžké bude perfektně organizovanou, pohyblivou, důraznou a hlavně poctivě pracující kolumbijskou obranu překonat. Zvláště bez Suáreze...

A po pěti minutách druhé půle rezignovala docela, neboť Rodríguez se další výstavní trefou dostal do čela nejlepších kanonýrů brazilského šampionátu. Hlavičkující Cuadrado mu po strojové kombinační akci a centru Armera předložil parádní míč a on ho podruhé pohotově uklidil za Muslerova záda.

Uruguay se sice pokusila vstát z mrtvých, neboť trenér Tabárez svůj tým probudil třemí střídáními, ale jen u snažení zůstal. Zvláště, když Maxi Pereira promarnil deset minut před koncem největší šanci svého týmu a odmítl tak závěr zápasu alespoň zdramatizovat, zejména, když pět minut poté stačil Cavaniho střelu vytáhnout spolehlivý Ospina na roh.

Kolumbie si už ve zbývajícím čase výhru pohlídala a poprvé v historii zamířila do čtvrtfinále, kde se střetne 4. července ve Fortaleze s domácí Brazílií.