Valderramu měl jako kluk za svého hrdinu, teď ho překonal. Střelce Rodrígueze vzývá celá Kolumbie

Přebral balón, na prsou si ho zpracoval, aby ho rovnou ze vzduchu a z otočky k tomu levačkou napálil těsně pod břevno. Nechytatelně. Naprosto přesně. Uruguayský gólman Muslera neměl sebemenší nárok.

Na slavném Maracaná běžela 28. minuta osmifinálového duelu a Kolumbie vedla. Zásluhou dvaadvacetiletého mladíka, který se stal rázem hrdinou pro celou svou zemi. Teď už dokonce větším, než jakým býval slavný Carlos Valderrama.

„Odmalička jsem ho obdivoval a jednou chtěl být jako on. Teď je pro mě obrovskou ctí, že jsem považován za jeho dědice a pokračovatele," svěřoval se James Rodríguez.

„On je nejen mým pokračovatelem, James má veškerý potenciál stát se nejlepším fotbalistou, co kdy v Kolumbii žil. A možná i jedním z nejlepších hráčů světa. Je neuvěřitelně talentovaný, má v sobě více nadšení a zápalu pro fotbal, než kterýkoli jiný hráč, jehož jsem v době své aktivní hráčské i poté trenérské kariéry poznal. A přitom je pořád děckem," rozplýval se nad zázračným Rodríguezem samotný Valderrama.

Aby ne, když legionář ve službách Monaka přidal po výstavním prvním gólu stejně parádní druhou branku a Kolumbii tak poprvé v historii světových šampionátů vystřílel postup do čtvrtfinále.

Jeho cena na světové fotbalové burze rázem vyletěla astronomicky vzhůru. Vysoko nad 45 miliónů eur, za něž ho koupilo Monako před rokem z portugalského Porta a které z něho udělaly druhého nejdražšího hráče kolumbijské historie hned po Falcaovi.

O pěti miliónech, jež Porto v roce 2010 posílalo přes oceán do argentinského Banfieldu, už teprve nemluvě.

Kanonýrů si fotbalový svět obrovsky cení. Zvláště, když na brazilském šampionátu trumfují i vyhlášené snajpry, což byl po osmifinálovém vystoupení právě případ Rodrígueze. Zejména, když v sobě skrývají víc než jen střelecké schopnosti.

Kreativitu, cit pro přihrávku, schopnost obejít protihráče. I proto o Rodríguezovi mluvil někdejší kouč Manchesteru United sir Alex Ferguson jako o kolumbijském Ronaldovi. A při srovnávání obou hráčů neopomněl připomínat ještě jednu vlastnost, které si na něm obzvláště cení.

Nezištnost. I proto byl vyhlášen mužem úvodního zápasu ve skupině proti Řecku, i proto se stal hráčem utkání v duelu s Japonskem. I v jihoamerickém osmifinále Rodríguez, jehož manželkou je mimochodem sestra reprezentačního gólmana Kolumbie Davida Ospiny Daniela, svou výjimečnost prokázal. Střeleckou pohotovost také. Proto se stal mužem zápasu do třetice.

„Jsem hrdý, že mohu nosit v reprezentaci na dresu číslo deset, které míval i Valderrama. Byl mým klukovským hrdinou. Jednou jsem se s ním setkal a mohu říci, že je to skvělý člověk, který toho pro Kolumbii strašně moc udělal," svěřoval se Rodríguez, jenž už svého hrdinu překonal.

Tím, že dovedl reprezentaci své země poprvé v historii do čtvrtfinále mistrovství světa, docela určitě. Však ho také vzývá celá Kolumbie.

"Zažíváme historickou chvíli, ale nejtěžší práce nás teprve čeká. Doufám totiž, že na šampionátu nekončíme a půjdeme ještě dál," nezastíral Rodríguez, že ani zápas s domácí Brazílií 4. července ve Fortaleze nepovažuje za ztracený.